Mnohokrát slyším říkat křesťany tomuto světu, že na rozdíl od nich nemá smysl života. Nemyslím si, že je to pravda. Znám mnoho těch, kteří zasvětili svůj život pro nějakou dobrou věc a vydrželi až do smrti. Mnoho lidí nachází smysl života, přestože neuvěřili k Krista. Mají svá osobní poslání. Proto nerozumí tomu, co jim říkáme. Mnohdy je to uráží. Zavírá to pak dveře k jejich srdcím. Někteří ten smysl života mají v dětech, jiní v práci, kterou svým způsobem považuji za službu, někteří mají srdce pro lidi a pomáhají jim ve svém volnu, pracují v různých neziskových organizacích,v komunitách nebo jen tak sami o sobě. Dokonce mnohé jejich vize a to, pro co žili trvá i po několik generací. My jim přesto chceme namluvit, že nemají smysl života. Jako bychom se chtěli nad ostatní povýšit.
Kristus se však přišel ponížit.
Nejde o smysl života, ale o život. O život věčný. To, co lidé potřebují slyšet, je naděje na věčný život v Božím království, která je ve víře v Ježíše.
Ježíš hovořil k učedníkům, aby nepochovávali mrtvé, ale mluvili o Božím království (Lukáš 9), sám rozhlašoval zvěst o Božím Království (Lukáš 8), posílal svých dvanáct hlásat Boží království (Lukáš 9). Demostroval Boží království uzdravováním a vysvobozováním.
Má to svoji logiku. Lidé touží po věčném životě v Božím království. Někdy říkají vtipy o teple v pekle, ale někde uvnitř touží po věčném životě – po věčném životě tam, kde bude pokoj, radost, láska. Po nebi. Pokud zvěstuji Boží království, vyvstává lidem otázka, jak se do něho mohou dostat a následuje evangeliu o Ježíši Kristu.
Ale mnoho již slyšelo o Božím království, a potřebují jen ještě slyšet o Ježíši, o odpuštění hříchu a činění pokání. Jsou lidé, kteří si stále myslí, že díky tomu, co dělají – jejich poslání – se možná dostanou do nebe. Ti potřebují slyšet, že vstupní branou do nebe není jejich poslání a tvrdá služba, ale vztah s Ježíšem skrze víru v něho, učiněním ho tím, kdo panuje skrze Ducha svatého v jejich životech.
Pak také následují i změny v životech tady na zemi a také v jejich posláních.
Začíná to vše u Božího království. Proto Ježíš stále ukazoval a mluvil o Božím království (podobenství). Apoštolové zvěstují a dosvědčují Boží království (Skutky 20 a 28) a učí o tom, proč se někdo nedostane do Božího království.
Do Božího království se dostávají více chudí než bohatí. To není o víře v Krista, ale o potřebě a touze po tom žít v Božím království. Bohatí, ale ne všicnhi si myslí, že mají dost a vše si mohou koupit Včetně spravedlnosti, doktorů…. Narozdíl chudí touží po kráse a spravedlnosti a dalších věcech, kterých se jim po celý život nedostávalo. Pokud zjišťují, že do království vede cesta skrze Ježíše pak přicházejí k němu. Pokud bych to řekl duchovně, pak chudí více slyší a odpovídají na Boží volání, kterým Bůh přitahuje své děti ke Kristu.
Neurážejme a neponižujme nevěřící tím, že nemají smysl života, že nemají svá poslání, nebo že nejsou schopni dělat dobré věci, ale zvěstujme Boží království takovým způsbem, že začnou po něm toužit. Pak, když uvěří v Ježíše, se jejich život začne setkávat také s Božím království mezi námi a pak se stane také jejich smyslem žít pro toto království.
