Před několika dny jsme byli na večeři s přáteli. Když jsme se loučli, přišla ještě otázka:“Co si myslíme o tom, co jde církví ohledně vytržení 23.9.2017.“ My jsme si nemysleli nic. Ne že bychom v ty dny nemysleli, ale protože jsme nic nevěděli a neslyšeli.
Doma mi mezi tím přišly na mail odkazy na různá kázání bratří na toto téma.
Nevím, kdy přijde vytržení. Může dnes, zítra 23., za pět a vícet let. Nevím. Z Písma víme, že to nikdo neví, ani náš Pán to nevěděl, když o tom hovořil s učedníky. Je to v rukou Otce.
Máme bdít a být připraveni. Co znamená být připravený? Vyhlížet příchod? Pozorovat a zkoumat znamení? Možná, ale asi to není pro všechny.
A však pro všechny  BDÍT znamená zůstat věrný a poslušný Bohu. Udržet si víru v Krista a zůstávat v Boží vůli. Jan mluví o zůstávání v lásce a milování bratří a činění dobra. Pak se nemusíme bát, že nebudeme vytrženi. Naše vytržení a slyšení polnice nesouvisí s tím, že budeme znát termín, ale že budeme čistého srdce před Bohem,
Pokud pečuješ o svůj vztah s Kristem, o naslouchání Duchu svatému, pokud se snažíš o to dělat to tak jak on ti říká, nebo tě vede, pokud muliješ bratry a bližní své, pokud se chceš zalíbit Ježíši a ne lidem, nemusíš přemýšlet o dni, kdy vytržení přijde, protože v něm zajisté budeš až ten den nastane.