Zamyšlení na každý den. Nenávidět hřích a milovat spravedlnost.

Je to více než třiadvacet let, kdy jsem ukončil svůj život věčného ztroskotance a vyměnil ho za život s Kristem, který mne posunul a především stále mne více a více přetváří k jeho podobě. Uvědomuji si to. Zvláště když si začnu vzpomínat na minulost. Roky strávené na ulici, spaní někde po sklepích, venku ve sněhu, roky strávené pod šikanou a napětím v těch  nejhorších a nejtěžších věznicích. Když si na to vzpomenu, brrrr…, nechtěl bych se již  nikdy vrátit k takovému životu. Přestože jsem i v té době měl šance s takovým životem skončit, neudělal jsem to. Znovu a znovu jsem se k němu vracel. Připomíná mi to křesťany, kteří mohou žít úžasný život postavený na vztahu s Duchem svatým, plný pokoje, radosti, rozdávat to Boží v nich kolem sebe a místo toho se stále vracejí ke starému životu, který je vede do dluhů, k roztržkám, hádkám, závislostem od trápení k trápení. Připadá mi to jako měnit drahokamy za bláto. Nebo jako stavět ze slámy, kterou vítr ihned odnese, místo z cihel. Jejich život  připomíná verše: Když lidé skrze poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista uniknou špíně světa, ale potom se do ní znovu zapletou a podlehnou jí, budou na tom nakonec hůře než na začátku. Bylo by pro ně lepší nepoznat cestu spravedlnosti, než se po jejím poznání odvrátit od svatého přikázání, které dostali. 2 Petr 2:20‭-‬21 B21

Sám jsem  něco takového po svém obrácení prožil. Přestože jsem dostal svobodu, poznání poravdy opět jsem se zapletl do minulosti a vrátil se do starého života. Ano bylo to horší než dříve. Možná ani ne v tom, co jsem dělal, ale proto, že jsem znal pravdu a nebyl jsem schopný ji žít. Žil jsem opak. Uvniťř jsem hrozně trpěl.

Jak jsem se z toho dostal? Jednoho dne jsem se vzepřel. Učinil jsem jsem rozhodnutí vrátit se, ať to stojí, co to stojí. Začal jsem krok za krokem pravdu, kterou mi dal Bůh předtím poznat, žít. Žít společně s modlitbami, abych obstál a již se  nevrátil.  Natolik se mi zhnusil můj starý způsob života, že jsem mu řekl  ne. A Bůh mi pomáhal jedním zázrakem za druhým. Nevím, jak ve mne to rozhodnutí uzrálo, ale věřím, že to  byl Duch svatý, který slyšel mé trápení, který jednal uvnitř mne samotného, že jsem si začal uvědomovat, když jsem byl opět v blátě a ve špíně, jak dobře mi bylo u mého Otce, který mne nepřestal milovat. Dostal jsem milost, opět znovu.

Podlehnout znamená také vzdát to, nebo se nechat přemoci, důvody mohou být různé. Je však potřeba se vzepřit. Nemohu se vzepřít pokud nezačnu skutečně toužit po Božím životě, pokud nezačnu nenávidět hřích a nezačnu milovat spravedlnost.  Ne u druhých, ale to vše ve svém životě. A to je i moje dnešní inspirace pro nás na modlitby. Tatínku dej ať mohu stejně  nenávidě hřích v mém životě a začít milovat spravedlnost.