(pokračování)
To jaký máme postoj k penězům určuje to, jakými  budeme správci. Představ si, Petře, že své děti svěříš do péče najaté osoby. Necháš ji bydlet u vás doma s dětmi. Zajistíš všem dostatek jídla, necháš dostatek peněz na to, aby děti i ta osoba měli co jíst a také měli dost na veškeré další potřeby, Pak odjedeš na týden nebo dva. Když se vrátíš a přistineš najatou osobu, jak se cpe jídlem a děti jsou přitom hladové, jak si za peníze koupila nový svetřík, ale děti chodí ve špinavém, nevypraném oblečení,…  Co uděláš s takovou osobou. Zaplatíš jí, nebo ji vyhodíš?     Osobě, která se stará o děti jiných, má jít především o dobro těch, o které se má starat. Dokonce, kdyby došly peníze, dá ze svých. Jak takouvou osobu odměníš, když se vrátíš a zjistíš, že o děti je lépe postarané, než jsi očekával.
Podobné je to s námi, kterým bylo svěřeno správcovství nad sborem, sbory. To jak vypadá sbor, společenství, které spravujeme ukazuje na to, jaký máme vztah k majetku a penězům.
Viděl jsem, Petře,  několik různých hospodářství. Většinou bych je rozdělil na tři druhy. Velmi kvalitní, moderní s veškerým komfortem pro dobytek. Bylo to výsledkem velké a dlouhodobé kvalitní péče o hospodářství. Byla tam vidět snaha o pokrok, o dobré výnosy, které umožní další rošiřování. Bylo tam hodně dobytka, ale bylo to hodně „fabrikové“. Pak jsem viděl menší farmy, které nebyly tak technicky vybavené, ale budovy byly udržované, všude bylo čisto, o dobytek bylo dobře postaráno, byl čistý a spokojený. Nakonec jsem viděl i farmy, jejichž budovy se rozpadaly, dobytek stál ve výkalech na staré nevyměněné slámě. Všude byla plíseň. Majitelé se hájili tím, že jim nejde o budovy, ale o zvířata. Jak jim však doopravdy šlo o zvířata, když je nachali žít v takovém prostředí?
Ja na nás, jak bude vypadat naše správcovství a naše hospodářství, ze kterého budeme vydávat počet našemu Pánu.
Jakým chceš být Petře spávcem je na tobě.
Pokud si však budeme více cenit peněz než lidí, pokud budeme více důvěřovat penězemů než Bohu, pokud budeme více milovat sebe než Boha, pak nemůžeme být dobrými správci jeho ovčince.
Budeme více hledět na sebe než na ty, které nám Pán svěřil.
Vím o tobě, Petře, že ti jde více o lidi, které ti Pán svěřil, než o sebe. A také vím, že nemiluješ peníze, přesto bych ti zde dal pár rad, jak s nimi zacházet, aby se ti a sboru nestaly kamenem úrazu, aby to nebyly peníze, které se vytratí, ale naopak se staly požehnáním pro sbor a sloužily pro Boží království.
(pokračování příště)