Včera večer jsme jeli z Havířova zpátky do Pezinku. Vezli jsme sebou vzácný náklad. Naše dva vnuky. Oba jeli poprvé na delší dobu od rodičů. Původně měl jet jen ten mladší, ale když to uviděl jeho o něco starší bratránek, chtěl jet s babičkou také a domáhal se toho velkými slzami. Tak na konec jeli oba. Ještě ani neuplynula polovina z cesty a začal znovu plakat, že se mu stýská po tatínkovi. Vydržel plakat skoro hodinu, než v autě usnul.

I my se často domáháme po našem Pánu nových věcí. Domáháme se něčeho, co vidíme u druhých. Co vidíme, že Pán dělá s druhými. Když pak nás do těchto věcí začne uvádět, začneme mít strach a začneme si v srdci stýskat a toužit po tom starém.
Není to jenom u nových věcí, u služby apod., ale především celkově v životě s Pánem.
Žít s Kristem a Krista znamená změnit celý svůj život a především své myšlení. Pokud se nám v tom však stýská , po starých věcech, které jsme pro něho opustili, není něco v pořádku.

Může to znamenat , že jsme nezměnili ještě své myšlení. Naše myšlení není podřízené myšlení Krista. Snažíme se žít tak, jak by křesťan nebo člen té či oné denominace měl, podle nějakých pravidel, možná podle svého svědomí, ale přitom myslíme stále na věci starého života. Myslíme si, že nám bylo v něm lépe. Toužíme po nich. Pak se snadno stane, že se vracíme ke starému životu a křesťanství se stane jen nedělní docházkou do církve a časem začne i ona řídnout. Nad čím přemýšlíme, za tím dříve nebo později začneme jít. Důvod a omluvu si naše srdce vždy najde.

Co s tím? Myslí si, že důležité je naše rozhodnutí. Chceš sloužit Hospodinu? Chceš žít Boží svatý život? Chceš následovat Krista?
Pokud ano, pak se na to zaměř, měj pohled upřený ne za sebe, ale před sebe – jak píše Pavel: Ne že bych již toho dosáhl, anebo byl už dokonalý; usilovně však běžím, abych se opravdu zmocnil toho, k čemu se i mne zmocnil Kristus Ježíš. Bratři, já si nemyslím, že jsem se již toho zmocnil; jedno však činím: zapomínaje na to, co je za mnou, a natahuje se po tom, co je přede mnou, běžím k cíli pro cenu Božího povolání vzhůru v Kristu Ježíši. (Filipenským 3 12-14)

O tom, jak prakticky toho dosahovat budu psát příště.