(pokračování)

Vztahy jsou tou nejdůležitější součástí služby vedoucího. Funguje to stejně jako vztahy mezi Bohem a tebou. Bůh tě zahrnuje svoji láskou bez podímínek, Je to tak silné, že mu začínáš důvěřovat a spoléhat se na jeho lásku a věrnost. Poznáváš jeho pravdivost a to tě posiluje. Pak mu začneš sloužit v důvěře a lásce. Podobně je to s vedoucím, který buduje vztah se svými ovečkami. Vztah založený na Boží lásce, kterou Duch svatý vylévá skrze jeho život kolem. Takový vztah buduje důvěru, věrnost a vede ke službě.
K tomu se vrátím někdy v dalším dopise.
Teď bych ti chtěl napsat ještě o druhé velké chybě, kterou noví a nejen noví vedoucí dělají a to nejen v církvi. Je to souzení těch, kteří vedli církve před nimi. Posuzování a kritika jejich práce.
Prosím, vyhni se veškeré kritice těch, kteří sloužili před tebou. Pokud kritizuješ to, co dělali, co vybudovali, krituzuješ vlastně i lidi v církvi. Říkáš jim jak to špatně dělali. Lidé v církvi to tak vnímají.  Věř, že každý vedoucí před tebou se snažil dělat věci jak nejlépe uměl a jak nejlépe je chápal. Věř, že hledal Boží vůli a Bůh ho vedl. Takový vedoucí dělal v dané chvíli a situaci to, co považoval za nejlepší. Tys u toho nebyl a nevíš, co prožíval, mezi čím se musel rozhodnout a jak moc plakal a modlil se za druhé. Važ si těch, kteří byli před tebou, protože bez nich bys tam dnes nebyl a nebyl by tam ani sbor, ve kterém sloužíš.
Někteří vedoucí mají dojem, že získají autoritu, když sníží a zkritizují vše, co dělali jejich předchůdci. Nebuď jim podobný. Když zjistíš nějakou chybu, naprav ji, ale nemluv o ni ve sboru. (Možná to budeš muset vzít někdy na sebe. Ale i náš Pán vzal na sebe tvé chyby.)
Pamatuj, že i ty nejsi dokonalý a i po tobě přijde jiný vést sbor.
Znám vedoucí, kteří kamkoli přijdou začnou si více všímat a vyhledávat chyby těch, kteří byli před nimi. Když jsem nad jejich službou přemýšlel, uvědomil jsem si, že všude kam přišli, ať to byl velký sbor nebo malý, vždy z něho začali odcházet lidé a ve sboru zůstalo jen pár lidí. Má to několik důvodů. První je ten, že začali chledat chyby na těch, kteří byli před nimi pro mnohé duchovními otci a matkami. Nikomu se nelíbí, když někdo začne kritizovat veřejně jejich rodiče. To platí i na rodiče a děti duchovní. Takoví kritici si nemohou získat důvěru a začnou ztrácet lidi ve sboru. Ti si začnou hledat jiné vedoucí v jiných sborech nebo, což je horší, odejdou úplně z církve.  Druhým důvodem je, že takové kritika vypadá pro večky jako vyvšování se nad jiné a předevší i nad ně. Takoví vedoucí říkají světu: My jediní víme, jak to má být. My jediní jsme dokonalí. To je pýcha, která odpuzuje lidi kolem. Třetí důvod je, že pokud již někoho takoví vedoucí pustí sloužit ve sboru, lidé mají strach vedle „dokonalých“ sloužit, protože očekávají, že budou také zkritizovaní. A to nikdo nestojí.
Když si budeš vážit a děkovat za službu těch, kteří byli před tebou, říkáš tím, že si vážíš i těch, kteří jsou ve sboru. Pokud službu předchozích vedoucích odsoudíš, pak lidi ve sboru budou zmateni. Oni věřili, že jejich vedoucí jednali podle Boží vůle. Jak teď mohou věřit tobě, že zrvovna ty budeš jednat podle Boží vůle? Komu mají důvěřovat?

Žehnej a děkuj. Více naslouchej lidem, kam chtěli dojít, jaké měli ve sboru vize a podobně. Co jim Bůh zaslíbil pro sbor.
Je to mnohem důležitější, než hledat chyby a kritizovat.
A hlavně to přináší ovoce.