Během dovolené, aniž bych chtěl, jsem se několikrát setkal se slovem modla a modloslužba. Často vnímame modlu jako nějakou sochu nebo obraz, který lidé uctívají. Často jsme pohoršeni sochami svatých v kostelích a modlitbách k nim. Jak je to však s námi? Nejsme sami uctívači nějaké modly?
Co vlastně modla je? Co znamená slovo modla. Modla je něco, na co se více spoléháme než na Boha. Modla je něco, čeho se za žádnou cenu nedokážeme zříct. Modla je něco, co leží v našem srdci na prvním místě a není to Bůh. Modla je něco, bez čeho si nedokážeme představit žít, být šťastni. Modla je všechno, co ctíme před Bohem. Máme mnoho model ve svých životech. Chtěl bych se u některých zastavit.
Odvěkou modlou jsou peníze. Myslíme si, že bez nich bychom nic nedokázali. Nebudu vybírat příklady , které jsou na první pohled sobecké, ale vyberu spíše ty „pěkné znějící“. Můžeme snít o tom, co bychom pro Boha udělali, kdybychom měli peníze. Můžeme toužit po penězích, abychom mohli dělat „dobré“ věci pro Boha. Můžeme toužit po vyšším platu, abychom mohli Bohu sloužit. Mohu toužit po penězích, abych měl ujištění, že mně Bůh žehná… V očích mnoha křesťanů to jsou dobré motivy, proč toužím po penězích. Přesto jsou to na prvním místě peníze, o kterých si myslíme, že nás zachrání, že mi pomohou, a které zajistí to, že budu sloužit Bohu. Jsme schopni pro ně dělat věci, které „křesťanské“ již nejsou. Například sázení apod. Mnozí v církvi nejsou schopni začít Bohu sloužit, protože nejdříve musí vidět právě finanční zajištění sebe, rodiny, svých aktivit, svého majetku.
Naše srdce je nejzrádnější věc na světě. Dokáže sobecké touhy zabalit do pěkných slov a motivů. Pokud toužím po penězích, pak toužím po mamonu a nerozhoduje důvod. Je to ďáblova lež, když nás svádí tím, že bychom pak mohli lépe sloužit Bohu, dělat dobré věci pro Boha… Musíme si uvědomit, že pokud Bůh po nás chce, abychom pro něho něco udělali a na to něco potřebujeme finance, tak nám je zajistí, zajistí svým Božím způsobem. Peníze u Boha nejsou důležité. A stejně by neměly být důležité i pro nás.
Jak je to tedy s Bohem a penězi?
Potřebuji mít na prvním místě Krista. On je můj spasitel (zachránce) ve všech oblastech života. Toužit po jeho přítomnosti a být poslušný v tom, co po mě chce. On sám pak připraví zajištění (i finanční) pro to, co nás poslal dělat.
Pokud to tak není a mé srdce se spíše spoléhá na peníze, pak mne touha po nich odvede z jeho cesty, i když motiv se může zdát správný. I v takovém případě se dopouštíme modloslužby. Musím se rozhodnout, komu budu sloužit. Bohu nebo penězům?
Mnohdy čekání na Boží zajištění služby je zkouškou, abychom uviděli, na co se více spoléháme a čemu více důvěřujeme.
Bohu nebo penězům?
Jak je to s námi? Nejsme také modláři?