(Pkračování)

Měl bys, Petře, také vědět, jak je důležité si uvědomit, že svého učedníka nebudeš tvárnit do podoby Petra, ale do podoby Ježíše Krista a nebudeš to dělat ty, ale Duch svatý, který bude pracovat jednak přímo v tvém učedníku a jednak skrze tebe.

Někdy si myslíme, že dostáváme poznání jen my a ne naši učedníci. Bůh však pracuje v nás obou.
Proto potřebuješ naslouchat svému učedníku, abys zjistil, jak k němu Bůh mluví. Ne mu jenom předával slova, která řekl Bůh tobě. Bůh má s tvým učedníkem svůj plán. Bůh s ním žije jeho život a ne tvůj. Bůh ho připravuje pro jeho cesty a ne pro tvoje cesty. Petře pokud budeš chtít svého učedníka skutečně posunout, budeš muset v učednickém procesu pochopit důležitost osobního příkladu v životě s Kristem, v životě v Duchu svatém a to ve všech oblastech života s Bohem.  Jednou z těch důležitých oblastí je pomoc učedníku uchopit jeho vizi od Boha a pomoc mu objevit a rozvinout jeho dary, které od Boha dostal, aby tuto vizi mohl naplnit. Vidíš, JEHO vizi a JEHO dary. Ne ty tvé. Jak to můžeš udělat? Je to jednoduché, když máš vizi ty sám. Když ty sám znáš své dary a schopnosti. Když je používáš pro naplnění snu, který jsi dostal od Boha. Máš vizi? Znáš svá obdarování? Jdeš cílevědomě za naplněním té vize? Protože tě znám, věřím, že ano.
Pak to bude lehké. Jednoduše s ním budeš mluvit o tom, jak tys přijal sen od Boha. Jak ses ty sám ujistil o tom, že ta vize je od Boha a že je pro tebe. Diskutovat s ním o tom, jak tys objevil, jaké máš dary a v čem jsi nejlepší. O tom jak jdeš za tím, co ti Bůh dal, abys udělal a kam došel. Prostě jen s ním vyprávěj a diskutuj. Vyprávěj, jak tě Duch svatý vedl a jak jsi rozpoznával jeho vedení. Přitom však měj stále na mysli, že tvůj učedník je originál a bude s ním Bůh jednat také jako s originálem.  To ti nemusí zabránit s ním trénovat naslouchání Duchu svatému a používání darů. Vše pak s ním dělej ve svobodě, aby se mohly skutečně projevit dary jeho specifickým projevem, kterým skrze něho chce Duch svatý sloužit.

Znovu ti připomínám a stále budu (pokud k tomu budu mít příležitost), že tam kde je Duch svatý, je svoboda. Budu ti to připomínat tak, jako ti připomínám, že máš mluvit i o svých selháních. Selhání přichází a budou přicházet. Nikdo se jim nevyhne. Jde o to, čím se pro nás stávají. Mohou nás zastavit, nebo nám pomoci. Pomáhají jen tehdy, pokud si selhání dokážeme rozebrat a pochopit příčinu. To znamená zhodnotit situaci a vyvodit z toho řešení pro příště. Pak platí, že se chybami učíme, ale pokud to neděláme, pak nás chyby vedou k dalším chybám. Když hovoříš o svých selháních, pak vytváříš prostor důvěry mezi tebou a tvým učedníkem. On pak přestane před tebou skrývat ta svá selhání a můžete je společně rozebrat a tak se navzájem posilovat v růstu.

Každý můj učedník se pro mne stal obrovským přínosem a pomohl mi pochopit a naučit se mnoho věcí, které jsem do té doby neznal. Jako učitel budeš vztahem se svým učedníkem  sám vyučován Bohem a veden k hlubšímu poznání Boží lásky.

Americký spisovat dětských knih v jednom z příběhů napsal: „“V botách máš své nohy, v hlavě svůj mozek. Můžeš jít, kam chceš, tak nebuď mezek“. (Seusse)

Tvým úkolem učitele je ukázat svému učedníku, jak se v jeho botách chodí a jak se používá mozek Božím způsobem a k Božím účelům. Pomoc mu a motivovat ho, aby vyšel na cesty, které pro něho připravil Bůh a po kterých ho povede Duch svatý.

(Pokračování zítra)