V předchozích lekcích jsem se několikrát zmínil o Duchu svatém, nebo o tom, že Bůh nás mnění uvnitř nás samotných, náš charakter, naše nitro, naše myšlení. Pravděpodobně jste se zamýšleli nad tím, jak to dělá. Dělá to skrze práci a přítomnost Ducha svatého. Otázkou je, kdo je Duch svatý.
Duch svatý je jedna ze tří osob Boží Trojice. Velmi zjednodušeně je Boží Trojice Otec, Syn a Duch svatý. Otec-Bůh-Hospodin je všude přítomný, je tím kdo rozhoduje a určuje, Syn- Ježíš Kristus je Bůh, který přišel v těle, nebo můžeme říct, že byl poslán Otcem, aby se obětoval za nás. Proto Spasitel, Zachránce. Jak Otec přemýšlí, tak přemýšlí také Syn, jak dělá Otec, tak dělá Syn, jak mluví Otec, tak mluví Syn k lidem. Jsou v tom jedno. Otec zjevil sám sebe v Synu, v jeho slovech a skutcích a svoji lásku k člověku v Synově oběti na kříži. (Ježíš říká, že kdo vidí jeho, vidí Otce) Duch svatý také jedná tak, jak jedná Otec a Syn, přemýšlí, cítí a mluví a jedná jako Otec a Syn a je jedno se Synem i Otcem, on je však řekněme obrazně výkonnou osobou Boží Trojice. On koná tady na zemi. Zastupuje Krista na zemi. Je o něm zmínka hned v prvních verších Bible. V druhém verši se píše: Země byla pustá a prázdná, temnota byla nad hlubinou a Duch Boží se vznášel nad vodami. Duch svatý je sice výkonná moc, ale je to především osoba, stejně jako Kristus, kterého chce vždy Duch svatý vyvýšit a oslavit.  Má vůli, má city, můžeme ho potěšit, nebo zarmoutit, přimlouvá se za nás atd. Tím, že je duch a není v těle jako Kristus, může být na mnoha místech najednou. Může konat v Americe i v Evropě nebo v Austrálii najednou. Může být všude a přitom jednat v jednotlivostech a dotýkat se jednotlivců po celém světě.
Musíme si uvědomit, že Duch svatý byl u všeho, co Bůh dělal. Někdy máme představu, že před tím než sestoupil na Ježíšovy učedníky o Letnicích, Duch svatý na zemi nebyl, ale není to tak. Duch svatý byl nejen u Božích skutků, ale také sestupoval na jedince, na které byl Bohem Otcem seslán. Na proroky, skrze které mluvil a psal prorocké knihy, jednal a konal zázraky, na soudce, skrze které vysvobozoval Izrael, na krále skrze které vedl Boží lid, na jednotlivce, které používal k naplnění Boží vůle a zaslíbení, které lidem dal. Jana Křtitele, Marii, Ježíše, Simeona a mnoho dalších. Dílo Ducha svatého můžeme vidět všude, od stvoření světa až dodnes. Přesto se o zmíněných svátcích, na Letnice něco zásadně změnilo. Duch svatý byl seslán, dán, vylit pro všechny, kteří uvěřili v Ježíše. Jan 7:38  Kdo věří ve mne, jak praví Písmo, řeky živé vody poplynou z jeho nitra!“ To řekl o Duchu, kterého měli přijmout ti, kteří v něho uvěřili; dosud totiž Duch svatý nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven. Kristus, když odcházel do nebe, aby tam byl po pravici Boží, zaslíbil svým učedníkům, že je nenechá osiřelé, ale pošle jim sobě rovného zastánce – Ducha svatého. Jan 14:16  A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi na věčnost — Jan 14:26  Ale Zastánce, Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl. A nejen to, ale také bude poznávacím znamení pro ty, kteří Kristu patří a kteří ne. Římanům 8:9  Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás vskutku Duch Boží přebývá. Jestliže však někdo nemá Kristova ducha, ten není jeho. Nebude jenom někde nad námi nebo vedle nás, ale v nás. Bůh sám se rozhodl, že bude v lidech. Udělal si z věřícího člověka svůj chrám, svůj příbytek. Jan 14:17 Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude. Proto křesťan, může říct, že chodí s Bohem, nebo že Kristus je v jeho srdci apod. Jeho přítomnost ve věřícím člověku má značný vliv na jeho život, ale o tom až příště. Dnes se ještě zastavme u toho, jak můžeme přijmout Ducha svatého do svých životů. Pokud člověk uvěří v Ježíše Krista, jako svého osobního spasitele a Božího Syna, má právo stát se Božím dítětem. Narodit se znovu z Ducha svatého. Tedy tím, že přijme Ducha svaté do svého života a ten začne v něm proměňovat jeho charakter do podoby Ježíše Krista, ale také ho vybaví svými duchovními dary, skrze které, pak může věřící sloužit. Přijmout Ducha svaté můžeme, když se za to modlí jiný Duchem naplněný věřící a vkládá na nás ruce, nebo když o to prosíme my sami a toužíme být naplněni Duchem. Jindy můžeme být naplněni při čtení Písma, nebo při kázání evangelia. Ale také se to může stát, když jsme jen tak na ulici, nebo při nákupu apod. Způsob je na Duchu svatém. Pro nás je důležité toužit naplňovat to, co nám říká Ježíš, že máme dělat. Toužit se stát jeho skutečným učedníkem. To není možné bez Ducha svatého. Nemůžeme žít Boží život, bez Boha – Ducha svatého v nás.