Je natočeno mnoho filmů, ve kterých hrdinové hledají elixír života. Nápoj, nebo něco, co by jim zajistilo dlouhověkost a nesmrtelnost. Ty filmy mohly vzniknout jen proto, že sami lidé po věčném životě a věčném mládí touží. Existuje věčný život? Můžeme ho získat?

Když Bůh stvořil člověka, postavil ho do zahrady Eden. V Bibli ve druhé kapitole Genesis čteme: A Hospodin Bůh člověku přikázal: Ze všeho stromoví zahrady směle jez, ale ze stromu poznání dobrého a zlého, z toho nejez. Neboť v den, kdy bys z něho jedl, jistě zemřeš. O kapitolu dál se dovídáme, že v této zahradě byl také strom života.  I řekl Hospodin Bůh: Hle, člověk je jako jeden z nás v tom, že zná dobré a zlé. Ať teď nevztáhne ruku, aby vzal a jedl také ze stromu života a žil navěky! Proto Hospodin Bůh poslal člověka pryč ze zahrady Eden, aby obdělával zemi, z níž byl vzat.

Vidíme, že v zahradě Eden (Ráji) byl jak strom života a jeho ovoce zajišťovalo věčný život, tak strom poznání dobrého a zlého, jehož ovoce přinášelo smrt. Adam s Evou měli zajištěnu věčnost, protože mohli směle jíst z tohoto stromu života, ale dříve než to mohli učinit, přišla nabídka o hada, aby porušili Boží zákaz a pojedli ze stromu poznání a dobrého a zlého. To jim přineslo smrt, ale také smrt všem jejich potomkům, včetně nás. Tak skončila nesmrtelnost člověka dříve, než začala, přestože ji měl člověk nadosah, přestože ji pro něho – člověka Bůh předem připravil.

Žádost očí, chuti a žádost po tom být jako Bůh, přivedla člověka k překročení zákazu, který Bůh dal, tedy k  hříchu a tím i trestu za hřích, kterým je smrt.

Tak jako tato neposlušnost Adama s Evou na nás přivedla smrt, tak poslušnost Ježíš Krista (poslušnost v tom, že podstoupil smrt na kříži, on, který byl bez viny, zemřel za nás všechny) nám otevřela cestu zpět k Bohu, k věčnému životu. Jeho poslušnost přikryla všechnu naši neposlušnost, která přešla na něj. Tím jsme se stali ospravedlněni před Bohem a můžeme se vrátit „domů“ kam patříme. Do Božího království. Chcete-li tedy do Ráje. Ježíš o tom mluví takto: Amen, amen říkám vám“ Kdo slyší mé slovo a věří Tomu, který mě poslal, má věčný život a nepřijde na soud, ale již přešel ze smrti do života. (5. Kapitola Jana)

To je naděje věřících, že i když zemřou tělesně, budou žít dál. Nejen jejich duše, ale dostanou nová těla, která budou dokonalá. Slovy apoštola Pavla z listu Filipským: „… my máme občanství v nebi, odkud očekáváme Spasitele – Pána Ježíše Krista. Ten promění naše ubohé tělo do podoby jeho slavného těla, a to mocí, kterou je schopen podmanit si vše.“
Věčného těla. Do těla, které nás nebude bolet, nebude nemocné.

Slyšeli jsme dnes i o soudu, před který přijdou ti, kteří nepřijali tuto Boží nabídku, kteří odmítli tuto jeho milost v Kristu. I jejich těla umřou, ale duše každého člověka je nesmrtelná. Ta bude stát před Božím soudem.
Zjevení Janovo o tom hovoří (20) „ A uviděl jsem veliký bílý trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho tváří zmizela země i nebe a jejich místo již více nebylo. A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Byla otevřena i jiná kniha, to jest kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků, zapsaných v těch knihách. A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků. A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero. A kdo nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.“

A Ježíš o tom říká: (Matouš 13) Jako se tedy sbírá plevel a pálí se v ohni, tak bude při skonání tohoto věku. Syn člověka pošle své anděly, i seberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost, a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů. Tehdy se spravedliví rozzáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši k slyšení, ať poslouchá!“

Věčnost je pro všechny. Důležité pro nás je, kde ji budeme trávit. O tom se rozhoduje zde na zemi. O tom se rozhoduje našim postojem k Ježíši Kristu. Někomu je Ježíš vůní k životu, někomu vůní k smrti. Nejen té první fyzické, ale především té druhé.

Pro ty, kteří v něho a mu věří a důvěřují, ti, kteří jsou díky jeho milosti započítaní mezi spravedlivé, pro které se stal skutečným Pánem v jejich životech, je věčný život s ním v jeho království nadějí a radostí tohoto života zde na zemi. A já jsme Bohu vděčný, že mohu mezi ně patřit.