Vyučování (Evang.) – Jak vyznat hřích.

Víme z minulých vyučování, že hřích je způsoben naší nevírou v Boha, v Krista. Také již víme, že Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby smrtí na kříži vzal – sňal z nás – naše viny – hříchy.

Tedy vím vše a je také vše Bohem připravené pro to, abych byl očištěn od svých hříchů. Jak se to stane. Bible o tom hovoří těmito slovy: (1 Janův 1:9)  „Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti. Co to znamená vyznávat hříchy? Je několik věcí, které si potřebujeme uvědomit a několik kroků, které potřebujeme udělat, aby naše hříchy byly vyznány.

Potřebujeme si uvědomit:

  1. Musím ho mít komu vyznat. Bohu, Ježíši, který za ně zaplatil smrtí na kříži. Tady se vracím opět k víře. Věřím, že Bůh je? Věřím, že Kristus vzal smrtí na kříži má provinění na sebe? Možná právě teď potřebujeme především vyznat, věřím ti, Bože, věřím ti, Ježíši Kriste.
  2. Abych mohl vyznávat hřích a hříchy, musím si uvědomovat, že je mám. Pokud si myslím, že žádný hřích nemám, nemám co vyznávat. Potřebuji se nechat Bohem usvědčovat z toho, jak na tom jsem ohledně svých hříchů. „Bože, prosím, ukaž mi má provinění“. On vloží do našeho svědomí, do našeho srdce jejich poznání.

Kroky pro vyznání hříchů:

  1. Potřebuji se ztotožnit s Bohem, že to špatné v mém životě je skutečně špatné a ubližuje mi. Ne jen si říct, dobře, Bože, když ty to říkáš, tak já to tedy udělám. Potřebujeme skutečně uvidět věci v našich životech stejně, jako je vidí Bůh. Tedy: „ Ano máš pravdu Bože, je to špatné pro mne, vidím to a souhlasím s tím a nechci, aby to bylo v mém životě.
  2. Požádat o odpuštění. Je potřeba být konkrétní v pojmenování hříchu a také je důležité mluvit s Ježíšem – vyslovovat, nestačí si jenom myslet. Bůh nepředepisuje, jak máš u toho jednat. Řiď se svým srdcem. Možná poklekneš, možná budeš zvedat k němu ruce, možná budeš ležet večer doma v posteli a plakat, možná budeš v té chvíli řídit auto…   Je to Bůh, který tě usvědčuje v jeho čase. Také ti dává do srdce, co máš dělat.
  3. Věř, že když požádáš o odpuštění, je ti odpuštěno. Tvůj hřích již není a Bůh ti ho nikdy nepřipomene. Bůh je věrný. V Žalmu 103 je napsané:  Jak daleko je východ od západu, tak od nás vzdálil naše přestoupení. Západ a východ se nemohou nikdy setkat. Děkuj mu za odpuštění. Odpust i sám sobě a řekni si to.
  4. Odvrať se od dalšího pokračování tohoto hříchu v tvém životě. Požádej v tom Ježíše o pomoc. „Odvracím se od toho, Pane (Bože) a buď mi prosím pomocí, abych se k tomu nikdy nevracel.“

Když jsme uvěřili v Ježíše Krista, byli jsme vysvobozeni z moci hříchu. Již nad námi nepanuje, protože jsme byli přeneseni z jeho panství pod moc Ježíše. Jsme pod jeho ochranou, jsme naroubovaní na jeho život. On však nečekal, až se změníme, on nás z moci hříchu vzal tak, jak jsme byli. Se všemi špatnostmi, špatným myšlením, hříchy, které jsme ještě neopustili. Některé uvidíme hned a hned je opustíme, jiné se budou objevovat postupně, podle toho jak budeme rozeznávat Boží pravdy a jeho vůli pro nás. Hřích se chce vždy schovat, bude svádět k tomu, abychom ho ukryli. Nevyznávali a on nebyl odpuštěn a od nás oddělen. Bude ti nalhávat: „Tak toto ti Bůh přece nikdy neodpustí“, „Po kolikáté ti má odpustit, to neudělá. Vzdej to!“ Nevěř mu. Chce se nás držet zuby nehty. Před Bohem se však nedá nic a nikam schovat. On ví vše. Jen čeká, kdy přijdeme a sami vyznáme – odhalíme hřích před ním.
Postupně se tak budeme zbavovat toho starého nánosu, který je na nás ještě přilepený a přijímat nové a čisté. V některých chvílích to bude možná i bolestivé, když se budeme zbavovat toho, co se na nás silně přilepilo, ale stojí to za to.

Stále však platí, že když jsme usvědčeni z hříchu, můžeme kdykoli přijít před Boha a vyznávat je a On nám je odpustí. Někdy to bude často, velmi často. Zvláště, když budeme právě bojovat s něčím, co se silně na nás přilepilo. Jindy to bude hned a jen jednou. Přesto věř, že Bůh odpouští a je v tom boji s tebou a nese tě.

Jen si, prosím tě, nikdy neudělej z Boha automat na odpuštění hříchů.

Písmo o tom praví: Žalmy 51:19  Oběť Bohu je zkroušený duch. Bože, ty nepohrdneš zkroušeným a pokořeným srdcem.
Zkroušené a pokořené srdce je důsledkem pochopení svého špatného jednání. Bůh takovým odpouští, pozvedá je a pomáhá.