Na cestě na školení jsme projížděli pod mnoha mosty, které protínaly dálnici.  Mám k mostům zvláštní vztah od té doby, kdy jsme studovali na kadetní škole Armády spásy. Každý ročník tam má svůj  název. Náš ročník se jmenoval „Stavitelé mostů“.  Tak jsem se zajímal i o skutečnou výstavbu mostů, ale především o jejich účel, který může  být různý.
Například dnešek. Jsem druhým dnem na školení. Toto zamyšlení jsem začal psát včera ráno, než školení začalo. Pak jsem se k němu již nedostal. Protože jsem přetrhl myšlenku a ta mi utekla, potřeboval bych šikovné přemostění i na toto zamyšlení. Abych mohl z úvodu přejít úplně jinam, na jiné téma. Pokud se mi to podaří, také tím postavím určitý druh mostu. Mosty skutečně mohou být různé. I když nemáme vystudovanou stavařinu, i když jsme nikdy nepostavili ani lávku přes potok, přesto téměř každý den stavíme nějaký ten most. Nebo je někdy boříme. Nejčastěji stavíme mosty ve vztazích a také je ve vztazích nejčastěji boříme, i když to nechceme a někdy se stane, že je dokonce úmyslně pálíme.
Stavět mosty k druhým lidem je náročné. Vyžaduje to čas, trpělivost a vždy zvolit správný druh mostu. Někdy jde o most důvěry, jindy o trpělivosti a někdy dokonce o pontonový most na válečném území. Ve válce stavitelé mostů – ženisté často stavěli své mosty pod nepřátelskou palbou. Cílem nepřítele bylo mosty ničit a ne je nechat stavět. Proto stavění mostů na válečném území je vždy těžké a člověk musí počítat občas s nějakou tou ranou, zraněním a mnohdy s opakováním stavby, protože se nepříteli podařilo ho zničit, hned poté, co jsme ho dostavěli.
Mosty spojují dvě strany, které by se bez tohoto mostu nespojili, nebo to pomůže překonat vzdálenost, která by bez mostu byla obrovská. Mohou to být dvě strany propasti, dva břehy řeky, dva vzdálené kopce, dva názory, pro které se lidé rozdělili, dvě neslučitelné povahy, minulost a přítomnost a budoucnost.
Stále budujeme nějaký most, nebo se snažíme neopak o to, aby na to naše území nikdo most nepostavil. To pak jsme jako ti nepřátelé ve válce, kteří střílí po všem a každém, kdo by chtěl, nebo začal takový most směrem k nám stavět. Často přitom zraňujeme všechny ve svém okolí. I ty, které bychom chtěli mít rádi.
Jeden z takových mostů směrem k nám postavil i Bůh. Most, který je mostem smíření a odpuštění a nese jméno Ježíš. Mnozí přes něj přešli, někteří zůstali stát uprostřed něj, Jiní nedovolili Bohu ho k nim dostavět.
I když jsme přešli, Bůh staví další v našich životech, tak, abychom po nich mohli vyjít z našich strachů, obav, nevíry, skrytých hříchů, zranění.
Nebraňme mu, když to dělá. Nebraňme mu, když posílá stavět tyto mosty své služebníky. Nebuďme těmi, kteří hájí své pozice a střílí po těch, kteří je staví. Mosty jsou proto, aby se po nich dalo přejít tam, kde to by jinak nebylo možné. Nech ho postavit, abys mohl přejít a poračovat v cestě. Jinak zůstaneš stát, budeš přešlapovat stále na jednom místě.