1 Timoteovi 6:6  Opravdu velkým pramenem zisku je totiž zbožnost, která se spokojí s tím, co má. 

„To není spravedlivé!!!“ Znáte tuto větu? Jak často ji slyšíme? Jak často ji sami říkáme? A jak to souvisí s veršem z Timotea? Souvisí.
Z verše o zbožnosti, která se spokojí s tím, co má, lze vnímat, že existuje také zbožnost, která se nespokojí s tím, co má. Také mi z toho vychází, že z takové zbožnosti neplyne žádný zisk. Co mám na mysli: v práci dostane většina pracovníků přidáno, ale já ne.
Mohu říci škoda, že jsem nedostal taky, ale děkuji ti Pane za to, co mám. Nebo se mohu ihned ohánět spravedlností. Pokud je nás několik, pak je to ještě „svatější“ ohánění se, protože hájím spravedlnost i za jiné. Pokud se jedná o křesťanskou organizaci, pak do toho ještě zapletu verše z Písma a postavím to do roviny hájení Boží spravedlnosti.
Když se však nad tím zamyslím, skutečně hájím spravedlnost? Je spravedlnost v tom, že všichni musí mít stejný plat? Nejde spíše  jen a jen o ty peníze, které jiní dostali a já ne? Jak bych se zachoval, kdybych dostal přidáno jako většina. Také bych křičel, že je to nespravedlivé, nebo bych si dokázal obhájit, proč já dostal přidáno a někteří ne?
Stejné je to s postavením. Proč povýšili toho a ne mne, to není spravedlivé! Proč nevedu skupinku já, ale ona. Já jsem ve sboru déle a svěřili mi jen úklid. To není spravedlivé!
Proč sousedu všechno prochází a já jednou zaparkuji v zákazu a mám pokutu. To není spravedlivé! Proč mi neprodloužili smlouvu a jiným ano? To není spravedlivé!…
Asi bych mohl uvádět další desítky příkladů.
Myslím, že cítíte, že jde spíše o lásku k penězům, touhu po uznání a postavení, které přináší výhody, o závist, což je pýcha a soud druhých.
Ani jedna z těchto věcí nemůže přinést Boží požehnání, ani kdyby jejich obhajoba vypadala sebesvatěji, sebezbožněji a sebespravedlivěji. Naopak přináší chudobu a trápení, protože vycházejí z nevděčného srdce:
De 28:47-48  Protože jsi nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí a vděčným srdcem v hojnosti všeho,budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, v hladu a žízni, nahotě a nedostatku všeho…
Naopak spokojenost s tím, co mám ukazuje na vděčné srdce. Takému srdci Bůh otvírá průduchy svého požehnání.
Až zase budeme říkat: „To není spravedlivé“, zastavme se a přemýšlejme zda nám jde skutečně o spravedlnost, nebo jen naše srdce přestalo být vděčné.