Zamyšlení na každý den. Kolik je dobré vědět.

Kolik je dobré vědět? Přemýšleli jste nad tím, kolik je potřeba mít informací, znalostí, odborných vědomostí, teolologického vzdělání pro zbožný život s Kristem?

Nemluvím o tom, že vzdělání je zbytečné. Naopak si myslím, že se potřebujeme hodně učit.  Mluvím o hledání neustálých informací o tom, kdo, kde napsal,  nebo řekl něco nového. Za každou cenu mít informace o všech křesťanských učeních, nových směrů, které přichází jednou odsud a jindy odjinud. Neustálém vyhledávání něčeho nového.

Hledáme Boží moc? Jsou lidé, kteří ji hledají v postu a dokáží o postu přečíst mnoho knih a vyzkoušet mnoho způsobů, jak se postit.  Nedávno jsem slyšel bratra, že jeho snem, cílem je žít bez jídla. Jiní hledají moc ve svatosti. Tak jako ti, kteří ji hledají v postu, tak i oni čtou mnoho pojednání a svatosti. Ví vše o tom, jak se stát svatým, jak si svatost udržet, jak se svatost projevuje… Nemají jen jednu věc. Vroucí život pro Ježíše. Nežijí ve svatosti, nemají Boží moc.
Mohl bych takto psát o vedení (vůdcovství), kolik toho víme, na kolika konferencích o vůdcovství jsme byli, ale přesto vedeme stylem otrokáře, nebo tlačíme lidi před sebou, nebo tam kde je chceme mít, jako bagr.
Informace o něčem, „technologické postupy“ a „metodiky práce“ nám nezaručují, že budeme věc dobře používat, pokud tu věc nemáme, nebo jsme ji nezačali používat.
Tak samotné informace o Ježíši mi nedají spasení.
Byly časy v dějinách církve, že cirkev měla málo informací (Písmo se četlo v latině apod.) a lidé chřadli a neměli světlo a poznání pravdy, která vysvobozuje.  Dnes naopak má cirkev více informací, než potřebuje a poznání pravdy, která vysvobozuje je jimi zaházené, různě doplňované, zpochybňované, je mu dáváno mnoho různých výkladů.
Přitom stačí jeden. Kristus a život s ním.

Nevím, zda chápete o čem píši. Máme se vzdělávat, ale pokud máme víve informací, než jsme je schopni žít, pak jsou nám jenom na překážku, kamenem úrazu. Věřte mi, že je lepší mít pouze tolik vědomostí, kolik mohu uplatnit pro život s Kristem.
Vše ostatní pak za sebou vleču jako balvan, který mne tíží a zastavuje na cestě. Nějak pak nestíhám držet krok s Duchem svatým, pro rozptylování se nadměrným množstvím informací.

Tak jak roste můj vztah s Kristem, tak se rozšiřuje i mé poznání.
To stačí.
Učedník přece není nad Mistra.