Zamyšlení na každý den. Bude líp?

Co myslíte, bude „líp“?
Pokud jsem naslouchal starším lidem, většinou jsem slyšel toto:
„Kdysi to bylo lepší. Dnes to stojí za nic.“ Když naslouchám lidem v církvi, pak slyším dvě verze: „Očekáváme velké probuzení před koncem. Dojde k nápravě věcí.“ Druhá: „Lepší to nemůže  být. Čím více se blížeme ke konci doby milosti, tím to bude horší.“
Tyto dva pohledy se stále střídají.
Bude tedy líp, nebo bude hůř?
Co myslíte?

Když stál Ježíš před Pílátem řekl: „Mé království není z tohoto světa; kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji strážci by bojovali, abych nebyl vydán Židům; ale mé království není odtud.“
Jan 18:36.
Pro učedníky měl  tato slova:
Lukáš 20:22-30 Učedníkům řekl: „Přijdou dny, kdy zatoužíte spatřit aspoň jeden ze dnů Syna člověka, ale nespatříte. A budou vám říkat: ‚Hle, zde je‘ nebo ‚hle, tam!‘ Nechoďte a neběhejte za nimi. Neboť jako blýskající se blesk září z jedné končiny pod nebem do druhé končiny pod nebem, tak bude Syn člověka ve svém dni. Napřed však musí mnoho vytrpět a být tímto pokolením zavržen.
A jak bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka: jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny. Podobně bylo za dnů Lota: jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli a stavěli, avšak toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a zahubil všechny.
Právě tak to bude toho dne, kdy se zjeví Syn člověka. Kdobude v onen den na střeše a své věci bude mít v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal; a podobně kdo bude na poli, ať se nevrací zpět.
Pamatujte na Lotovu ženu. Kdo by usiloval svoji duši zachovat, ztratí ji, kdo však by ji ztratil, zachová ji k životu. Pravím vám, že té noci budou dva na jednom lůžku, jeden bude vzat, a druhý zanechán. Dvě budou spolu mlít, jedna bude vzata, a druhá zanechána. Dva budou na poli, jeden bude vzat, a druhý zanechán.“

Svět nebude chápat, že je hůř. Naopak, se bude více a více bavit – bude baven, bude zaneprazdňovat mysl sháněním prostředků na ještě více zábavy a potřeb, aby člověk nemohl přemýšlet a zaměřit se na Boží věci.  Myslím si, že o tom ani nebude přemýšlet jak je. Bude konzumovat to, co mu bude překládané.
Boží lidé naopak uvidí stav věcí.  Nebudou moci uniknout z tohoto světa, ale nebudou jím ovládáni. To bude velmi provokativní pro ty, kteří tu svobodu mít nebudou. Ať to bude svět nebo lidská cirkev. Proto Boží děti se stanou terčem mnoha útoků, tlaků. Budou denně stavěni před rozhodování jestli žít Boží život a trpět posměch, útlak, pronásledování (může mít různou formou), nebo se podvolit a dostat se do otroctví. Nic je však z tohto světa nevytrhne dokud nezazní polnice a nepřijde Pán.
(T1.Tesalonickým 4:10-18)

Bude lépe? Pro svět ne, protože ten se bude řítit do pekla, ale ten to nepozná. Pro věřící bude na první pohled hůře, ale přesto to bude to nejlepší, protože Boží lid začne chodit v realitě Božího královsví. Sestoupí z nějakého obláčku snění o budoucnosti, opustí mnohamluvnost a filosofování, opustí pře a hádky a začne žít Boží království tady na zemi. Bude očišťován jejich (těch, kteří patří k církvi) šat, jako šat nevěsty Kristovy a bude připravována na království (jednotlivci i skupiny). Tedy podle mne ač v očích lidí to bude vypadat hůře, bude pro nás, Boží lid, lépe.

Jako nevěsta, která se připravuje na svatbu a je plná nervozity z příprav, ale teké plná očekávání a nemá čas sledovat to, co se děje kolem, tak budou jednat i Boží děti. Budou plné očekávání na svého ženícha, bude zaneprázdněny přípravami na jeho příchod, že je nebude zajímat to, co dělá svět.
Je to Kristus sám, kdo bude připravovat svou nevěstu, kdo ji očistí od všech nepravostí a skvrn.
To přinese ono chození v realitě Božího království. I když jen na krátký čas.

Máme se tedy na co těšit. Můžeme se radovat z budoucnosti.