Zamyšlení na každý den. Malá prohra může být velké vítězství.

Snad každý z nás, věřících, již zažil situaci, kdy se modlil a prožíval příromnost Boží v takové moci, že by byl  schopen v té chvíli „chodit po vodě“, uzdravovat a pod. Myslím tím tak silnou přítomnost Ducha svatého, že člověk byl pak přesvědčený, že vše, za co se modlil, se musí stát. A nestalo se. Dokonce to bylo naopak. Úplné fiasko, hradba, mrtvo, prostě nic z toho, co jsme si představovali.

Je na Bohu, jak naplní naše modlitby, je na Bohu, kdy je naplní a je na Bohu zda je naplní. Každopádně je to vždy jinak, než si předstaujeme.

Četl jsem jednu knihu, kde se autor trochu dotkl tohoto problému. Poukazuje na verše z listu Tesalonickým, kde jim Pavel píše o tom, že tam chtěl již několikrát přijít, ale vždy mu v tom ďábel zabránil. Tak jim tedy píše tento list.
Mohli bychom se dohadovat, proč Bůh dovolil ďáblu vždy překazit Pavlovi cetu k nim. Autor to vysvětlil velmi jednoduše.
V tomto listu Pavel píše o posledních časech. Pokud by Pavel k nim přišel, neměl by důvod napsat tento list a my bychom se nikdy nedověděli o tom, co napsal. Prostě by jim to řekl a neměl by potřebu jim psát.  Tím, že se k nim nemohl stále dostat, rozhodl se napsat tento list.

Bůh vždy věci připravuje mnoho let (tisíce let) dopředu. Tak to je i s Biblí. S prvním napsaným písmenkem myslel na nás, že ji jednou budeme číst a řídit se jí. (On to je, kdo skrze lidi napsal jednotlivé knihy a listy. Také to byl on, kdo ze všech možných listů a naspaných knih o Bohu nechal, opět skrze lidi vybrat ty, které byly inspirované jeho Duchem).
Podobně je to s naším životem. Nevíme, jak každá dnešní situace může ovlivnit náš život a životy jiných za několik dní, nebo za několik let. Bůh to ví a podle toho jedná v našich situacích.
Mnohokrát jsem slyšel a slyším: „Toto je útok od ďábla, on to zastavil, překazil.“ apod. Ano je mu dovoleno,  ale možná  potřebujeme předtím, než začneme svazovat, a rozčilovat se, se zeptat Boha proč to tak je. Možná se vše musí zastavit, aby mohlo být ještě větší vítězství a toto ďáblobo vítězství je vlastně jeho prohrou, jen mi tomu v té chvíli nerozumíme.
Jak píše autor, kdyby ďábel věděl, že ta jeho chvilková výhra je příčinou, že milióny a milióny lidí budou číst list Tesalonským, určitě by se vykašlal na to Pavlovi bránit v cestě k nim, naopak by ho tam sám přenesl, aby zabránil napsání tohoto listu.
Proto co my víme a tom, jak Bůh plánuje?
Někdy nám to řekne, jindy ne, protože bychom to nepřijali, nebo tomu nevěřili, nebo ve své žvanivosti bychom dáblu prozradili Boží záměr. Prostě někdy je pro nás i věci budoucí lepší, když nám to Bůh předem neřekne.