Za chvíli se musím zvednout a odejít, abych pomohl projektantovi zjistit nějaké potřebné údaje. Jedná se na první pohled o nepodstatné věci. Dokonce takové, které byly již jednou změřené. Přesto je potřeba udělal jejich kontrolu a doplnit je, aby projekt budovy, kterou začneme stavět mohl být dokončený a dalo se podle něho stavět. Nejen stavět, ale na začátku mu musí rozumět především ti, kteří ho budou posuzovat a nakonec dají povolení ke stavbě. Ať jsou to lidé z hygieny, životního prostředí, hasiči, památkáři, společnosti, které mohou přes pozemek vést své sítě (vodaři, energetické a komunikační firmy…).
Když vyřizujete povolení na stavbu, zjistíte, kolik potřebujete posudků a dílčích souhlasů. Je toho tolik, že vás to dokáže pořádně prohnat a mnohdy dostat do soudů na státní správu a zákonodárce, kteří podobné zákony vymýšlejí a schvalují. Ovšem, když se nad tím zamyslíte, nebo když se vám podaří některý z posudků obejít, můžete se dostat do situace, kdy během stavebních výkopů budete muset práci zastavit a řešit poškozené kabely nějaké společnosti, rozkopaný vodovod a sídliště bez vody nebo plynu. Možná vás zastaví archeologové, kteří tam, budou muset začít zachraňovat nějaké památky. Ten nejzdlouhavější problém můžete mít se zastavením stavby pro nějaké soudní spory se sousedy, které se mohou táhnout i několik roků. Je toho hodně, co se může stát, když neobdržíme všechny připomínky a nepočkáme na souhlas ke stavbě. A především, když je nedoplníme údaje do projektu, o které nás žádají.
Když se podívám z jednotlivých pohledů, pak například pro památkáře může být projekt v pořádku a oni se stavbou souhasí. To však neznamená, že je vše OK. Možná stavba neleží v místech, kde se předpokládají archeologické památky, ale může tam vést nějaké plynové potrubí. Pokud i z pohledy plynařů se může stavět, nemusí to být opět vpořádku, protože tam mohou být nevyjasněné nároky na pozemek apod.
Každý ten jednotlivý souhlasný pohled ještě neznamená, že máme vyhráno, dokud  nemáme pohromadě všechna stanoviska. Ona všechna nám dají obraz o tom, jestli je vše tak, jak má být. Pak ten, u kterého se všechny pohledy-souhlasná stanoviska sejdou, vystaví povolení ke stavbě. S připomínkami a podmínkami, nebo bez nich.

Setkávám se s tím, že mnozí lidé rozhodují na základě svých pohledů a stanovisk. (patřím tam občas, tedy spíše často i já) Podle toho jak věci a situace vidíme ze svého pohledu. Ze strany svých problémů, emocí, které nám situace přináší. Podle našeho duchovního poznání, které je u nás každého jen částečné. Pak se snažíme za každou cenu prosadit svůj pohled. Pokud to nejde, jsme nespokojení, uražení a cítíme se poškození. Pokud to však prosadíme, mame velkou šanci na mnoho dalších problémů, které si naděláme tím, že jsme prosadili svůj názor, bez ohledu na zjištění jak je to vidět z jiných stran.

Pokud máš zodpovědnost za rodinu, více lidí, jsi vedoucí skupinky, sboru, sborů, právě u tebe se musí setkávat různé pohledy, které potřebuješ vidět. Podle toho pak můžeš rozhodnout. Čím větší je pole, o kterém rozhoduješ, o to méně můžeš dát na svůh pohled.
Jinými slovy, čím vyšší máš autoritu, tím méně máš svobody v rozhodování podle svého pohledu. Mnohdy si myslíme, že naše autorita nám dává oprávnění k tomu, prosadit svůj pohled a názor. Ve většině případů je to důvod, proč o takovou autoritu usilujeme. Opak je pravdou. Čím vyšší autorita, tím méně může prosazovat svůj názor. Musí nejdříve dát dohromady názory všech stran, kterým je autoritou a pak prosit o moudrost jak věci řešit. Jen pohled na celek, nám dá moudré řešení a jen z takového pohledu pochopíme, co nám Duch svatý radí.

Lidé často nechtějí být členy společenství právě proto, že by ztratili možnost si prosadit a žít jen ze svého pohledu a názoru. Museli by ho formovat podle pravdy a moudrosti, která vychází z množství rádců – pohledů. A toho nejsou schopni. Nebylo by to JEJICH.
Na všechno mají svůj dokonalý názor (dokonalý z jejich pohledu), ale sami nechtějí vzít za věci odpovědnost, protože ví, že by se museli vzdát svých názorů a připustit pohledy jiných.

Odpovědnost vyžaduje vzdát se svých názorů a představ. A to bolí a trápí naše JÁ.