Hledejte pokoj města, do kterého jsem vás odvedl a modlete se za něj k Hospodinu, protože v jeho pokoji budete mít pokoj. Jeremiáš 29:7

Když jsem včera psal o tom, že jsme zajišťovali  zaměření naší budovy pro žádost o změnu účelu stavby, nenapsal jsem,  jak tento den pokračoval. V pondělí jsme nestihli pouze toto, ale byli jsme na jednání se zástupci jednoho krajského města. Tuto schůzku nám domluvili nespokojení zaměstnanci zdejší noclehárny a denního centra. Jejich nespokojenost byla oprávněná. Dlouho jsme neviděl něco podobného. Tato nespokojenost se odrazila i v tom, jak celkově posuzovali toto jednání na magistrátu.
Jejich srdce byla zcela zaměřena na pro ně neřešitelný problém a zastupitelé města na jednání pak pro ně byli těmi, kteří něchtějí pomoc a nemají zájem.  Hořkost, kterou měli v sobě, se projevovala velmi silně a vedla je k tomu, že neviděli a nemohli skrze ni vidět jak Bůh při tomto setkání jednal s každým, kdo tam byl. Jejich pohled, když jsme se s nimi loučili před noclehárnou, postrádal naději. Prostě pochybovali o tom, že se něco změnilo. Pochybovali o tom, že jednání přinese nějaký užitek.

Zaměření se na problém a zcela se do něho ponořit je i pro nás věřící to nejhorší, co pro vyřešení situace můžeme udělat. Pokud si necháme své srdce vtáhnout do problému, pak přestáváme být zaměřeni na to, co Bůh dělá. Vidíme pouze to, co nám způsobuje problém (co si myslíme, že nám ho způsobuje), co nám zlého může do budoucna přinést. Zaměřujeme se na hledání viníků a hledání pomoci v lidech, programech. Začneme špekulovat, jak to vyřešit. Postupně naději nahrazuje hořkost, a soudy.
Podobně tomu bylo i v ponědělí při jednání. Přestože zpočátku bylo jednání velmi opatrné a bylo cítit nedůvěru a někdo to mohl vnímat i jako neochotu spolupracovat, přišel okamžik, kdy jsem uviděl, jak zasáhl Bůh. Uviděl jsem na lidech změnu postoje v jejích srdcích. Bylo to najednou, jako kdyby prolétěl skrze ně neviditelný blesk. Bůh se začal dotýkat lidí. Věděl jsem, že ho musím následovat. Zaměřil jsem se směrem, kterým šel on. Jednání sice bylo ukončeno v pohledu na výsledek velmi neutrálně, ale já jsem měl jistotu, že Bůh jednal v srdcích klíčových lidí. Měl jsem radost z výsledku, i když jsem po lidsku žádný výsledek neviděl. Mohl jsem všem z nich žehnat.

Je důležité být zaměřen na Boží jednání. Očekávat ho, vyhledávat ho a pak se k němu připojit. Jen to přináší požehnání, pokoj a řešení. To platí jak pro jednání s politiky, v rodině, při řešení neřešitelných věcí. Není to samo sebou. Na prvním místě je to milost od něho samotného, že to budeme dělat. Přesto potřebujeme poznat tuto pravdu.
Pokud naše srdce není nastavené a zaměřené na Boha, na Ducha svatého, pak nejsme ani schopni rozpoznat, kdy začíná jednat.

Ježíš je Kníže pokoje a jeho služebníci jsou posly tohoto pokoje. Nepřináší konfrontaci, ale pokoj, naději a řešení. To mohou jen tehdy, kdy jsou zaměřeni na Něho a kdy vědomě hledají jeho jednání v situacích, v jednáních, bouřích i v radosti.

Začni vyhledávat jeho jednání. Každý den můžeš kolem sebe vidět, jak Bůh jedná. Musíš se však na to cíleně zaměřit. Dělěj to a uvidíš, jak se ti změnil život. Nebudeš vidět, co dělá ďábel, nebudeš vidět jen zlo, která ti přináší hořkost a soud, ale začneš žít nadějí, radostí a pokojem. Nejen žít, ale dávat všude kolem.

Hledat pokoj, znamená hledat Boha v situacích. Ve městě, v práci, ve službě, v rodině …

Zaměř se správně.

(Včera večer přišla zpráva, že klíčová osoba rozhodla jednat o příští spolupráci.)