Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. (Galatským 5:22)

O lásce je toho mnoho napsaného. Jak v Bibli, tak ve světské poezii a románech. O lásce bylo natočeno mnoho filmů, muzikálů a inscenací. Přesto je těžké vyjádřit lásku slovy. A jedním slovem je to úplně nemožné. Většina z lidí si pod slovem láska představuje cit. Citové vyjádření vztahu. Každé vyjádření sebou však nese nějaký skutek. Bez něho by byl cit skrytý,  nikdo by o něm nevěděl. Ani ten, komu je určený. Vlastně láska bez uskutečněného projevu není skutečnou láskou. Je pouze sněním. Snem.
Apoštol Pavel potřebuje na její vyjádření jednu celou kapitolu v Bibli (1.Korintským 13). Když ji budeme pozorně číst, zjistíme, že láska je souhrn mnoha různých projevů a vlastností. Skutečná Boží láska je souhrnem  vlastností Ducha svatého. Tak, jak roste ovoce – tyto vlastnosti, projevy a já bych řekl charakter Ducha svatého v nás, tak roste a naplňuje se Boží láska v nás.
Bůh je láska. Duch svatý, který nám byl darován, je láska v nás.
Co to zmanemá? Především to, že NEmusíme prosit neustále o více lásky, o větší lásku apod. Pokud jsme přijali Ducha svatého, pak máme v sobě i jeho lásku. Není žádná větší láska než tato.
Je to Kristova láska v nás. Máš, máme lásku Boží.
To, co musíme, je nechat ji dorůstat do plnosti v nás. Dorůstat do plnosti znamená nechat růst ovoce Ducha svatého v nás. Souhrn všech jeho vlastností. Čím více mu to dovolíme, tím více a rychleji v nás poroste a tím i láska dojde v nás naplnění. Čím „ostřejší“ rysy ovoce, tím vášnivější vyjádření. Ovoce Ducha (charakter Boží) roste v nás jen tehdy, pokud se umenšuje naše JÁ. Čím méně já, tím více ON, který je láska. Tím se stáváme podobnější Ježíši, kterého má oslavit náš život a Duch svatý v nás a skrze nás.

Otče, děkuji ti za dar Ducha svatého.
Duchu svatý vyuč mě menšit se, abys ty mohl ve mne růst.