Komár je malý hmyz, který mi však dokáže velmi znepříjemnit život. Zvláště v noci, když se snažím usnout. Vypozoroval jsem, že komáři, tedy aspoň ti, kteří se specializují na mě, dokáží přesně poznat dobu, kdy již usínám. V té chvíli provedou svůj nálet. Uslyším jejich bzučení a jsem hned vzhůru. Vzbuzený jsem nějakou dobu opět ve střehu, jestli opět uslyším ten nepříjemný zvuk. A nic. Aspoň do doby, kdy se opět začnu propadat do říše snů. Bzzzzzz. A jsem opět ve střehu. Mám podezření, že jim nejde ani tak o moji krev, ale spíše mě nechtějí nechat vyspat.
Investovali jsme do sítěk proti komárům. V podstě v každém pokoji je okno, nebo část okna zajištěna proti komárům, abychom mohli větrat. Stejně i dveře na balkon. Přesto dnes v noci jsem po dlouhé době opět slyšel ono obávané bzzzzzz.
A je to tady, pomylsel jsem si. Přetáhl deku přes hlavu a přemýšlel jsem, jak se sem mohl dostat. Protože jsem šel spát až ve dvě hodiny v noci, byl jsem unavaný, nechtělo se mi komára honit. Také bych určitě vzbudil Stáňu. Vzpoměl jsem si na dobu, když jsem začnal chodi s Pánem. Tehdy dokázal všechny komáry seřadit podle velikosti nad moji hlavu. Seděli klidně na stěně a ani jeden se mě nedotkl. Po celou noc. Proč by to tedy Tatínek nemohl zopakovat. Tak jsem ho o to požádal. Přišlo mi, že mu mám poručit sám, že nemám prosit o pomoc jako tenkrát, ale promluvit k němu, aby se někam posadil a dal pokoj. Tak jsem to udělal a sundal ze sebe přikrývku a čekal až usnu a tak trochu i na to, jestli se komár ještě ozve, nebo si skutečně někam sedl. Už se neozval.
Tak nevím, jestli jsme do těch sítěk neinvestovli zbytečně?