Podali jsme žádost o povolení stavby komunitního centra. Jednim z problémů bylo zařazení stavby. Nikdo nevěděl, jestli patří mezi školké, společenské, administrativní, nebo nějaké jiné budovy.
Každá budova musí být zařazená do některé ze skupin. Podle ní se určují konkrétní pravidla pro tu, či onu stavbu. Jaké musí být osvětlení místností, kolik toalet, jaká výška stropu … Nikdo tady na Slovensku něvěděl, kam zařadit komunitní centrum. Nakonec museli ze stavebního úřadu věc konzultovat až na ministerstvu.
Podobně musíme u dvou rodinných domů, které používame na službu dětem a pro sborovou práci, změnit jejich účel. Doposud to byly rodinné domy. My musíme změnit jejich použítí z rodinných domů na společenské a administrativní prostory. Určitě se nevyhneme provádění úprav tak, aby splnily pro tento účel všechny požadavky. Obecně platí, že čím více lidí budovu bude navštěvovat, nebo v ní mít nějaké aktivity, tím náročnější požadky na ni jsou. Pokud se jedná o děti, pak se opět nároky na stavbu o něco navyšují.
Nesnažte se mnozí stát učiteli, bratři moji – vězte, že budeme souzeni přísněji. (Jakub 3:1, B21)
Tak jako nároky na stavbu, která slouží více lidem, jsou vyšší a náročnější, tak i na člověka, kterému Bůh svěřil určitou službu, bude mít vyšší nároky na jeho život.
Člověk, kterému Bůh svěřil autoritu – pověřil ho například k vyučování, nebo vedení, je Bohem k tomu i obdarován. Přesto toto samotné obdarování a autorita nestačí. Ten, kdo stojí v autoritě, má obrovský vliv na ostatní lidi kolem sebe. Stává se jeho život pro mnohé příkladem. V podstatě nemá svůj soukromý život, protože je stále sledovaný. To, jak žije, pak ovlivńuje mnoho jiných, kteří předpokládají u člověka, kterému Bůh svěřil autoritu a dal mu obdarování, že žije také i dobrý život. Co u něho vidí, pak mohou považovat za Boží normu. Pokud žije v hříchu, pak si lidé na které má vliv mohou říci: „Tak to zase není asi hřích, když tak žije i náš učitel (vedoucí)“. A to je jenom osobní život. Další kapitolou je, co říká, co vyučuje. Není člověka, který by vždy na sto procent dokázal vyložit slova Písma. Vždy můžeme pochopit něco špatně, přidat si ze svého, nebo zamlčet něco důležitého.
Dalším z mnoha nebezpečí je upadnutí do pýchy. Vědění nadýmá. Je mnoho nebezpečí, do kterých takový člověk může upadnout a svést svým pádem ostatní ze správné cesty. Proto na takového člověka klade Bůh mnohem vyšší nároky a očekává od něho mnohem vce než od ostatních. Počítáš i s tím, když se hrneš do vyučování, toužíš po vedení, myslíš si, že máš na to stát se autoritou? Počítáš s tím, že Bůh tě bude soudit přísněji. Máš bázeň ve svém srdci?
Bůh nás postavil na konkrétní místo, pro které nás vybavil.
Jsme jako ta stavba, která byla postavena pro konkrétní účel a splňuje všechna kritéria té stavby. On ví proč. Nesnažme se za každou cenu změnit účel té naší stavby, protože pak nebudeme moci naplnit všechna kritéria. Nemusíme unést to, do čeho se hrneme. Můžeme padnout.
Spíše se snažme, abychom naplnili ten účel, pro který jsme určeni, abychom ho naplnili na sto procent. Bůh pak sám změní učel stavby zároveň s tím i doplní vše, co taková změna vyžaduje. Navíc v tom předchozím postavení nás naučí stát pevně, abychom mohli zvládnout i náročnější požadavky v budoucnosti.
