Vidíme kolem sebe zrod nových říší. Obnovení carského Ruska, kde se Putin postavil do role báťušky cara a nyní se nám také začíná v Turecku rýsovat sultanát. Je to tak viditelné a Erdogan se ani netají tím, že se chce stát novodobým sultánem – absolutním vládcem Turecka.
Samotný takzvaný „pokus o převrat“, spíše bych ho nazval „tragikomedie o jednom dějství“, kterou sám napsal a režíroval, je jasným signálem toho, co připravuje. Není možné za jeden, dva dny odhalit a pozatýkat tolik tisíc spiklenců z nejrůznějších vrstev, pokud nebyly předem sestaveny seznamy těch, kteří mají být zatčeni. Opačně není možné, aby byl tak rychle potlačený puč, do něhož by bylo zapojeno tolik tisíc vlivných lidí, a kteří byli ihned zatčeni. Druhou z mnoha věcí, které odhalují pravdu je obrovské množství žalobců a soudců mezi zatčenými. To je výsledek touhy po zrušení právního státu a nastolení vlastní spravedlnosti. Je to nutné pro ty, kteří chtějí nastolit absolutistickou vládu jedince.

U Daniele i ve Zjevení čteme o tom, že se vlády ujmou králové (deset, pak další…) . Když jsem to před patnácti lety četl, nenapadlo mne, že by to mohli být v dnešní době skuteční „králové“, spíše jsem přemýšlel jako většina, že se jedná o představitel vlád některých velkých a mocných zemí. Že se jedná spíše o sílu té země, než o konkrétní osoby.  Teď jasně vidět, že se jedná doslova o osoby – králové. A není důležitý stát nebo národ.

Dlouhodobě se připravuje obnovení „Svaté říše římské“ – pokračování římského impéria. EU je jen předskokanem pro její obnovení. Tedy Evropy pod vedením jednoho absolutního vládce. Anglie nikdy nebyla její součástí. Proto to překvapivé oddělení. Anglie byla vlastní říší.

Nechci teď rozebírat proroctví Daniele ani Zjevení, jen mne napadlo to, že se bude jednat o krále o osobnosti, kteří způsobem vládnutí budou králové, i když si budou říkat prezidenti. (Možná se však dočkáme i oslovení car, sultán, císař.)