Život vytváří mnoho různých situací, o kterých říkáme, že by je nikdo nevymyslel. Poslouchal jsem pořad, ve kterém mluvila herečka Jiřina Bohdalová. Naslouchal jsem a byl jsem překvapený její moudrostí. Moudrostí, kterou vytvářely události v jejím osobním životě. Většinou nepříjemné události. Zaujala mne jedna věta z toho rozhovoru. Řekla přibližně toto (nejsem schopen to přesně citovat): „Člověk, který propluje životem bez potíží, nemá z čeho brát. Já jsem při vytváření roli „vykrádala“ sama sebe.“
„Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky.  Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.  A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků.“
(Jakub 1:2-4 [CzeCEP])
Mnoho, většina lidí prochází nějakým utrpením svým nebo jejich blízkých. Není mnoho rodin, kterým by se toto vyhnulo. Je jedno jestli jsou věřící a v co, nebo ne. Tak stejně všichni procházíme pokušením. Rozdíl je v tom, jak a jací z těchto okolností vycházíme. Tyto okolnosti nás mohou posunout blíže k Bohu, nebo nás od něho oddálit. Mohou nás posunout k tomu, abychom se stali lepšími, silnějšími ve víře, v duchu, nebo nás mohou dovést k reptání, souzení, vzpouře vůči Bohu a všemu kolem. K rezignaci a vlažnému křesťanství, nebo nás rozhoří ještě větším ohněm Ducha. Musíme si vybrat. Musíme chtít hořet.
Znám takové situace, kdy se již člověku nechce ani dýchat a nejraději by se vším praštil. Říká si : „Dál nemohu, na to již nemám.“ Pak záleží právě na tom, co udělám. I přesto, jak se cítím, mohu začít vzpomínat na Boží skutky v mém životě, mám za co ho chválit. Otevřít pusu a začít děkovat, to mohu vždy, když nemohu mluvit, můj duch a mysl může. Přinuť se k tomu. Rozhodni se, že i přesto vše, co zrovna prožíváš, budeš chválit Boha a začni. Přijde pokoj, pomalu se rozjasní a ty uvidíš východisko. Bůh má vždy východisko. Nakonec přijde radost a napětí z očekávání vítězství.

„…vzpomeň si na veliké zkoušky, které jsi viděl na vlastní oči, na znamení a zázraky, na pevnou ruku a vztaženou paži, jimiž tě vyvedl Hospodin, tvůj Bůh. Tak naloží Hospodin, tvůj Bůh, s každým lidem (problémem, překážkou, ďáblovou nástrahou,) kterého se bojíš. (Deuteronomium 7:19 [CzeCEP])

„Jak vidíte, nezmocnilo se vás pokušení, které by pro lidi nebylo běžné. Ale Bůh je věrný! Nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti; uprostřed zkoušky vám poskytne východisko, abyste mohli obstát.“ (1. Korintským 10:13 [CzeB21])

„Neujímá se přece andělů, ale ‚ujímá se potomků Abrahamových‘.  Proto musil být ve všem jako jeho bratří, aby se stal veleknězem milosrdným a věrným v Boží službě a mohl tak smířit hříchy lidu.  Protože sám prošel zkouškou utrpení, může pomoci těm, na které přicházejí zkoušky.“ (Židům 2:16-18 [CzeCEP])

Proto se máme radovat z toho, když přicházejí zkoušky utrpení, protože nám přinášejí milosrdenství k druhým, věrnost Bohu a v Boží službě. Díky nim jsme schopni a ochotni pomáhat a nést ty, kteří prochází zkouškami a utrpením.