Dělal si z vás někdo legraci proto, že jste nebyli schopni něco udělat? Nikdy mi nešel šplh. Možná ještě vylézt na strom (horší to pak bylo dolů), ale šplhat po tyči nebo po laně, to ne! To byl pro mne nesplnitelný úkol. Ani metr. Dostal jsem se jen tam, kam jsem vyskočil. Dost jsem si vytrpěl připomínkammi od učitelů, ale především smíchu a posměšků od spolužáků, kterým to šlo. Vlastně všem ostatním z třídy to šlo. Jim to šlo, mně ne. Oni se smáli, já trpěl.

On jim řekl: „Pro vaši malověrnost! Amen, pravím vám, budete–li mít víru jako zrno hořčice, řeknete této hoře: Přejdi odtud tam, a přejde; a nic vám nebude nemožné. (Matouš 17:20 [CzeCSP])
Ježíš jim ⌈na to⌉ řekl: „Amen, pravím vám, budete–li mít víru a nezapochybujete–li, učiníte nejen to, co jsem učinil s fíkovníkem, ale kdybyste i této hoře řekli: Zvedni se a vrhni se do moře, stane se to.
(Matouš 21:21 [CzeCSP])
Apoštolové řekli Pánu: „Přidej nám víry!“  Pán řekl: „Kdybyste měli víru jako zrno hořčice, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a poslechla by vás.“
(Lukáš 17:5-6 [CzeCSP])
Slyšel někdo z vás, že někdo něco podobného u vás v církvi udělal? Myslím, že ne. Ježíš však toho schopný je. Je to podobné jako s mým šplháním. On to umí – má víru, já ne. Rozdíl je v tom, že Ježíš se mi nesměje a nedělá si z nás legraci tak, jak si ji dělali moji spolužáci. Ani tato slova o víře neříkal proto, aby ukázal na naši neschopnost, ale abychom si uvědomili, že to možné je.

Když moje veškerá snaha vyšplhat se po tyči (a to jsem měl kolem sebe plno rádců) vyšla na prázdno, přestal jsem se snažit. Od té doby jsem se spíše tyčím a lanům vyhýbal. Bral jsem za úspěch, že jsem vylezl někde na strom. Prostě jsem se snažil na to zapomenout, řekl jsem si nejde to, tak se již nebudu snažit, ani se nebudu proto trápit. Výsledkem je, že jsem do dnešních dnů nikdy na žádnou tyč nevyšplhal.
Není to podobné s naší horou? S naší moruší? S naším fíkovníkem? Nikdy jsem nepochopil, proč mi šplh nešel, to však neznamená, že již nikdy nevyšplhám po tyči, nebo po laně. Naopak, když o tom teď píši, dostávám chuť to znovu začít zkoušet. Těším se na ten pocit, až se vyšplhám v tělocvičně až ke stropu. A co s naší horou a naší moruší. Také se těšíte? Začínáte se těšit? Já ano.