V tom ⌈dosáhla láska při nás cíle⌉, že máme naprostou důvěru pro den soudu, neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě. (1. Janova 4:17 [CzeCSP])
Jak je to s naší důvěrou pro den soudu. Pochybuješ, zda budeš spasen? Máš strach? Někteří křesťané by odložili příchod Ježíše pro svou církev co nejdál. Proč? Protože nemají jistotu, že obstojí v den soudu. Nejde však o vytržení církve.  Kdo z nás ví, co bude zítra, pozítří, za týden, za rok. Dnes jsme tu, ale zítra?
Důležitý je dnešní den. jak jsem na tom nyní, právě teď. Zítra již být nemusí. Pokud bude zítra, bude právě důležité to zítra, ne  pozítří. Protože pozítří nemusí být….
Dávejte pozor, bratři, aby někdo z vás neměl zlé a nevěrné srdce, které by se odvracelo od živého Boha.  Raději se navzájem denně povzbuzujte, dokud ještě platí ono „Dnes“, aby se někdo z vás nedal oklamat hříchem a zatvrdit.  Jsme přece Kristovými společníky – pokud si tu počáteční jistotu neochvějně udržíme až do konce.  Jak říká: „Dnes, když ho uslyšíte mluvit, nebuďte zatvrzelí jako tehdy při vzpouře.“
(Židům 3:12-15 [CzeB21])
Nečekejme na další den. Právě pro tuto chvíli je ono „Dnes“. Dnes, právě teď víš, jak na tom jsi? Možná si říkáš, včera jsem na tom byl dobře, včera jsem si byl jistý svým spasením. Dnes nevím. Není ani důležité včera. Jen dnes.

 V lásce není strach, ale dokonalá láska strach zahání; vždyť strach ⌈působí muka⌉, a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.  My milujeme, neboť on první miloval nás.
(1. Janova 4:18-19 [CzeCSP])
Někdy si myslíme, že se mluví o naší lásce k Bohu, nebo naší lásce k druhým. Jde zde především o Boží lásku k nám. Jen tato láska dokáže z našich životů vytěsnit strach. Jen ta je dokonalá. Když se bojíme, nejsme dokonale naplněni – nejsme plně otevřeni  pro Boží lásku (přemoženi jeho láskou). Teprve po svém naplnění jeho láskou můžeme mi milovat jeho a skrze něho i jiné.
Pokud si to neuvědomíme pak sebe, lidi kolem sebe, ale i Ježíše milujeme svoji nedokonalou láskou. Protože je to láska nedokonalá, nejsme schopni plně odpouštět, nejsme dostatečně trpěliví, nejsme schopni lidi přijímat bez předsudků, nemáme pro lidi naději do budoucna, jsme často zklamáni lidmi a přichází i hořkost. A také strach, který přináší muka. Strach z lidí, strach ze sebe, strach z budoucnosti, strach z Boha, strach ze dne soudu.
Pros Boha o plnost jeho lásky ve svém životě. Pros a otevři se pro jeho lásku. Čím budeš jeho lásky plnější, čím více budeš jeho láskou přemožený/á, pak všechno to zmizí a budeš moc se ve všem a ohledně všech spolehnout na něho. Nebudeš se muset ve věcech spoléhat na lidi, nebudeš od nich očekávat oplácení dobrého nebo zlého, nebudeš se bát budoucnosti, protože budeš s důvěrou vyhlížet Boží jednání a jeho přítomnost tě bude potěšovat. Budeš s radostí očekávat onen den soudu.
Začni touhou po naplnění láskou, kterou tě miluje Bůh.