Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč. (Matouš 10:34 [CzeB21])
Meč je nástroj, kterým něco oddělujeme jedno od druhého. Duchovní obraz takového rozdělení mečem najdeme v těchto verších: Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat.
(Židům 4:12-13 [CzeCEP])
O tomto meči Pán mluví. Co zde rozděluje Boží slovo (meč): Rozděluje nebo odděluje od sebe pravdu a lež. Odděluje od sebe Boží a lidské (ďábelské), odděluje od sebe Boží království a peklo.
Tou největší lží, kterou v posledních desetiletích ďábel roznáší není to, že Bůh není, ale to, že není peklo a jeho nekončící utrpení. Lež je v tom, že tedy všichni jednou nějakým způsobem skončíme u Boha v jeho království. Ano to je v posledních letech tou největší lží ďábla, kterou se snaží klamat lidi.
Boží slovo přináší do našich životů krizovou situaci. Musíme ale vědět, že krize není jenom nějaký sešup směrem dolů, ale je to stav, kdy si uvědomíme, že musíme se sebou nebo se situací něco dělat. Že musíme učinit nějaké rozhodnutí. Tomu se říká krizová situace. Krize je jako dojít na křižovatku a muset se rozhodnout pro nějaký další směr. Z krize se můžeme posunout dopředu, ale také dozadu. Krize se vyznačuje tím, že po jejím skončení nejsme nikdy již na stejném místě, jako v době, kdy začala. Buď jdeme dál dobrým směrem, nebo špatným. Buď jsme kus ve předu, nebo kus vzadu. Buď nás posune, nebo vrátí. To záleží na to,m jaké rozhodnutí v době krize uděláme.
Tak je to i s mečem našeho Pána. Tento meč nám jasně ukazuje, že se musíme rozhodnout. Staví nás před rozhodnutí: buď půjdeme za pravdou – Kristem, nebo za lží (lidské, ďábelské myšlení), buď půjdeme dopředu ke svobodě v Duchu svatém, nebo zpět pod zákon, tradice, pověry, nevíru, náboženského ducha. Buď budeme naslouchat Ježíši a dělat to, co říká, že máme dělat, nebo budeme svévolníky, kteří si myslí, že oni sami nejlépe ví, co je dobré a co zlé. Buď budeme žít a sloužit v moci a síle Ducha svatého, nebo vše budeme tlačit lidskou silou. Buď budeme směřovat k Božímu království nebo směřovat do pekla.
Vnímáme v tom to napětí? Ten boj? Uvnitř nás samotných, v církvi, ve společnosti, státě, ve světě. Je to stálý boj o lidské duše.
Proto Ježíš říká, že nepřišel přinést pokoj, ale meč. A neříká to pohanům, ale Božímu lidu, ale přenáší se to na celý svět. Já nejsem výjimkou.
Pokoj tohoto světa přináší smrt, ale Kristův meč mi odhaluje pravdu. Oddělujeme mne od lži a vede k rozhodnutí. Pak mohu směřovat k životu s Bohem, v Duchu svatém a přebývat v pokoji Ježíše Krista.
Díky Pane za tvůj meč.