Jsou dva způsoby, jak mohu chodit jako křesťan na návštěvy do domů, bytů známých i neznámých.
První je popsaný ve Skutcích 5 a také Skutcích 20 : Každého dne pak nepřestávali v chrámu a po domech učit a prohlašovat Ježíše za Mesiáše. (Skutky 5:42 [CzeB21])
Ten druhý způsob je pak popsán v 1.Timoteovi: Také by se učily marnit čas chozením po domech; a nejen marnit čas, ale klevetit, plést se do cizích věcí a říkat, co se nepatří. (1. Timoteovi 5:13 [CzeB21])
Momentálně se nacházíme v jedné obci v situaci, že nemůžeme sehnat prostory k tomu, kde se scházet. Důvod je jednoduchý. Protože se jedná o scházení se romského společenství a také proto, že nejspíš v obci nechtějí, aby tam přišla další církve.
Není to na Slovensku výjimečná situace. Co s tím?
Myslím si, že první křesťané měli podobný problém. Pokud to bylo možné, tak kázali v synagogách. Když jim to pak zakázali (většinou ze žárlivosti a strachu, že jim někdo přebere lidi, nebo, že nemají stejnou moc, jindy v tom byl skutečně jiný pohled na Boha a Krista), se scházeli po domech, nebo na veřejně přístupným místech, kde se mohli společně setkat a odkud je nikdo nevyhazoval. Později se musela shromáždění konat tajně někde v katakombách, lesích nebo odlehlých místech. Takže nic nového pod sluncem. Ještě jsme na tom dobře, protože nás nikdo nepronásleduje.(Zatím.)
Vraťme se však k otázce, co s tím. Odpověď je jednoduchá. Dělejme to tak, jak to dělali ve skutcích. Když není jiná možnost, soustřeďme se na domy. Možná proto není jiná možnost, abychom dělali to, co dělal Ježíš a jeho učedníci. Oni měli velmi účinnou evangelizaci. Tato evangelizace se soustředila na dvě věci:
1. Přiblížilo se nebeské království.
2. Prohlašování Ježíše za Mesiáše.
Jak se obě tvrzení mohly prokázat. Jedině tím, že se k nim Bůh přiznával divy a zázraky ve všech oblastech života. (zdraví, zaopatření, ochrana, porušením fyzikálních a přírodních zákonů…)
Kázání a vyučování bez prokázání moci jména Ježíš není příliš účinné. Mohu vyučovat a kázat bez této moci, možná několik málo lidí oslovím, ale ti stejně dříve nebo později odejdou. V tom lepším případě zůstanou, pokud jim to přinese nějakou východu. Kázání a vyučování v moci jména Ježíš- prokázání tohoto jména – je potvrzováno mocí jen skrze moc toho jména. Ať již především hlubokým pokáním posluchačů, tak také zázraky a divy.
Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval, aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí a každý jazyk aby ke slávě Boha Otce vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.
(Filipenským 2:9-11 [CzeB21])
Pokud zvěstujeme toto mocné jméno Ježíš, pak Bůh se ke své slávě k němu přiznává tak, jak se přiznával v době prvních křesťanů.
Vztahuj svou ruku k uzdravování a dej, ať se ve jménu tvého svatého služebníka Ježíše dějí divy a zázraky!“ Místo, na kterém se shromáždili, se po jejich modlitbě zatřáslo. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali směle mluvit Boží slovo.
(Skutky 4:30-31 [CzeB21])
Každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, však bude zachráněn.‘ Slyšte má slova, Izraelité: Bůh vám dokázal, kdo je Ježíš Nazaretský, když skrze něj mezi vámi konal divy, zázraky a znamení, jak sami dobře víte.
(Skutky 2:21-22 [CzeB21])
Věří, že dnes Bůh chce dokazovat mezi lidmi, kdo je Ježíš. Nepotřebujeme velká shromáždění, ale možná stačí jen jít po domech a zeptat se na potřeby lidí, jestli je někdo nemocný, jsou bez práce,…. pak se za ně modlit v mocném jménu Ježíš. (Možná i na ulici, v práci apod.) On se ke svému jménu přizná. Věř. To je ta nejúčinnější evangelizace, jaká existuje. Pak nám dá znát další kroky..