Představme si, že by Bůh byl demokrat a nechal by rozhodnout ve volbách nebo referendem o tom, co hřích je a co není. Nebo liberál, který by řekl, dělejte si co chcete, jak si myslíte, jen nesahejte na mou osobní svobodu. Dovedete si představit, co by se dělo?
Částečně se to vlastně již na zemi a hlavně v Evropě děje. Ne proto, že by to Bůh chtěl a on byl liberál, ale proto, že lidé si chtějí rozhodovat sami o sobě nezávisle na tom, co jim říká Bůh.
Protože se demokraticky dostává k moci a na rozhodující místa mnoho homosexuálů, prosazují se pravidla, která oni navrhují a která jsou v rozporu s pravidly a hodnotami, které Bůh dal člověku.
Co považuji mnohem nebezpečnější je, že liberální křesťanství se nad takou věcí ani nepohorší, ale raduje se, že i homosexuální jedinci dosahují svých práv… Pro něj je to znak toho, že demokracie prosazuje svobodu. Svým přesvědčením o svobodě vlastně toto podporuje a dokonce to svádí na to, že Ježíš to chce, že si to přeje. Ano, Ježíš přišel vysvobodit lidi a dát jim svobodu, ale z moci hříchu. A ne je lidským pojetím svobody dostat znovu pod jeho moc (hříchu).
(Když se podívám do slovníku, zjistím, že liberalismus se příliš neliší od anarchie. Rozdíl je pouze v tom, že liberalismu uznává stát jako prostředek k udržení lidských svobod. Liberalismus má základ v osvícenectví a bere si za úkol osvobodit lidi od ideologické nesvobody. Za takovou například považuje poslušnost Bibli a výroky typu „Vše je z Boží milosti apod.“ /tolik slovník/)
Jsem vděčný, že Bůh takový není. Ježíš jasně říká: „Já jsem ta cesta, pravda a život,“ … „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14:6 [CzeB21]) Nedává jinou možnost. Křesťanský liberalismus říká: „Já tomu věřím, ale ať si každý hledá cestu k Bohu jak chce, jak to cítí, je přece svobodný.“ (Ale sám přišel k Bohu skrze víru v Ježíše – nějak na to již zapomněl.)
Ježíš říká: „Vyjdi na cesty a mezi ploty a přinuť lidi přijít, ať je můj dům plný. (Lukáš 14:23 [CzeB21])
To je v rozporu s filozofií křesťanského liberalismu. Natož pak Ježíšův výrok: „Nemyslete si, že jsem přišel, abych na zem přinesl pokoj. Nepřišel jsem přinést pokoj, ale meč.“ (Matouš 10:34 [CzeB21]) Toto je již v úplném rozporu s liberálními myšlenkami a jejich pohledu na svobodu a spravedlnost. Mohl bych pokračovat Ježíšovými výroky o soudu apod.
Nemyslím si, že osobně by liberální křesťan zradil přímo Ježíše, naopak, mnozí by možná položili za něj život. Avšak křesťanský liberalismus svým pohledem na svobodu často svede z cesty mnohé ovce a především, spíše nahrává ďáblu v odvádění lidí z cesty za Bohem, které vede přes podřízenost a pokoru, ne přes svobodomyšlenkářství – volnomyšlenkářství. Takový způsob myšlení je z lidí a ne z Boha. Vlastně je protikladem teokracie, proti které vlastně bojuje. Ta však je základem Božího království. Nemyslím si, že vůbec jde spojit liberalismus s křesťanstvím jako takovým. Buď budu křesťanem nebo liberálem.
Jeden člověk s touto filosofií dokáže svést z Božích cest i celá společenství, protože lidé rádi slyší řeči o svobodě myšlení a svobodě slova. Neradi slyší o podřízenosti Bohu, poslušnosti jeho Slovu a činění toho, co po nich Ježíš chce.

Byl jsem nejednou svědkem toho, jak právě tento druh křesťanské filosofie, skrze své příznivce, bránil v šíření evangelia z důvodů, že lidé mají právo se rozhodnout neslyšet. Místo, aby hájili právo člověka slyšet evangelium, jako moci k jejich svobodě od hříchu. Jako by nestačilo, že o to, aby neslyšeli se již o sto šest stará ďábel. Místo, aby mu v tom bránili, sami ve jménu Boha a jejich pohledu na svobodu a spravedlnost mu v tom ještě pomáhají.

Osobně liberalismu v křesťanství beru jako filosofii, která zpochybňuje Boží slovo, odvádí od živé víry, uháší oheň Ducha svatého v lidech i církvi a utláčí vše, co by mohlo zjevovat Boží moc v církvi a především velmi často brání lidem přicházet k Bohu. Nebezpečí je v tom, že křesťanský liberalismus na první pohled nevypadá vůbec nebezpečně a tváří se velmi přátelsky!
Ale pozor, je to nebezpečná infekce. Je to  duch , který čeká v krásném obleku s příjemným vystupováním na kořist, aby ji nelítostně ulovil.