Zlobím se, když vjedu autem do nějaké velké díry. Zvláště v plné rychlosti. Zlobím se na sebe ve chvíli, kdy je u silnice značka, která mne na to upozorňuje a přesto si nedám pozor.  Jsou různé značky, které nás upozorňují na možné nebo blížící se nebezpečí. Na trase, kterou jezdím z Pezinku do Malacek, občas přebíhá přes cestu lesní zvěř. Především srny. Nebyl jsem zvyklý na to, aby to bylo někde tak často. Proto nyní, když vidím u silnice značku, která mne na to upozorňuje, zaručeně zpomalím a dávám si větší pozor. Je i skvělé vědět, že na dálnici přede mnou  se něco děje. Je dobré mít přesné informace o havárii o opravě vozovky, abych se nedostal do kolony a pak několik desítek minut nebo hodin nestál na jednom místě. Čím dřív se to dovím, tím spíše se mohu na to připravit. Uhnout na nějakou boční cestu, nebo si zvolit od začátku jinou trasu, nebo si vzít něco na čtení :-).
Podobně i Bůh nás varuje předem.

3. Bůh dává sny (vize), aby nás varoval. Byl čas, kdy jsem hodně cestoval a to především po české dálnici D1. Na to množství kilometrů, které jsem po ní najel, jsem se jen zřídka kdy dostal do velké kolony (teď nemyslím velká města na dálnici). Většinou jsem byl puzen Duchem, abych vyje dříve, nebo nezastavoval na místě, kde jsem běžně dělal přestávku a to, i když jsem měl dost času. V takových případech jsem se později dověděl, že hned po tom, co jsem přejel nějaké místo, se na něm stala havárie a dálnice byla uzavřená.
Nejsem ten, komu se zdají prorocké sny, spíše mi Duch dává obrazy, které vidím při modlitbách, svých nebo jiných bratrů a sester, při chvále apod. Někdy jsou to jasné obrazy, které nepotřebují výklad, někdy mi Duch dá i výklad, co ten obraz znamená.
Můžeme mít obraz zavřených dveří, uzavřených Božích průduchů apod. Potřebujeme znát přesně význam toho, co to to  znamená. Ne vždy to musí být negativní, jen odklad něčeho, nebo výzva k něčemu, co máme udělat, aby se vše otevřelo … .
Jsou však varování, která Bůh dává církvi a celým společenstvím. Byla společenství která přijala taková varování a například opustila vesnici. Lidé z církve  se odstěhovali z vesnice i ze státu a zachránili si tím život. Ti, kteří nebyli schopni poslechnout, nevěřili snu, který dostal služebník v církvi, byli všichni povražděni muslimy, kteří obsadili vesnici a později celou oblast.
Pak je tu však varování ohledně hříšného života. Bůh včas nám dává do cesty „značky“, které nás usvědčují z hříchu, ukazují nám na naše odchýlení se z jeho cest a ukazují jak se máme vrátit. Bůh to dělá skrze své služebníky, ale také skrze sny, které nás mají varovat, že se řítíme do propasti.
Hospodin varoval Izrael i Judu skrze všechny své proroky a vidoucí: „Odvraťte se od svých zlých cest a dodržujte má přikázání a ustanovení! …“ (2. Královská 17:13 [CzeB21])
Tato varování však nesvěřuje běžně každému věřícímu a neděje se to každý den. Ten koho takto posílá, nese velkou odpovědnost za to, že vyřídí vše tak, jak mu to Duch svatý zjevil (přesně, ve správném čase a správným lidem) a nebude do toho zatahovat své emoce a své myšlení (svůj výklad podle toho, jak se cítí).

Bůh tě nechce nechat bez varování, pokud vidí nebezpečí, které ty ještě nevidíš, nebo ho přehlížíš. Dělá to skrze to, že ti dá sen, zjevení, vizi nebo ji dá jiným, aby ti o tom řekli.
Nezahazuj ihned věci, které slyšíš, nebo jsi viděl ty nebo jiní ve snu nebo zjevení,  ale modli se, zda je to od Boha, zda je to pro tebe a co s tím máš dělat. Pak poslechni a udělej to, co ti Duch ukáže, že máš udělat.