Abychom mohli žít každodenní život s Duchem svatým, potřebujeme tři věci:
a) Touhu. Bez touhy není možné slyšet hlas Ducha svatého. Pokud po něčem netoužím, ani to neočekávám a nevyhlížím.
Boží děti, slyší hlas svého Pastýře. Pokud však v mém srdci není touha, pak nevnímám ani to, že mne vede. Některé skutečnosti v mém životě pak pokládám za štěstí, svou spravedlnost a dokonalost, nebo prostě si toho nevšímám a jen žiji.
Potřebuji toužit po přítomnosti Ducha svatého a jeho hlasu. Touhu do srdce mohu získat od Otce a jeho Slova. Když čtu o tom, jak mluvil ke svým služebníkům, když čtu o tom, jak Ježíš chodil po zemi a tom, co všechno dělal, když čtu co Duch svatý dělal skrze první křesťany v knize skutků a jak jasně k nim promlouval Bůh. Mé srdce se roztouží po tomto hlasu a jeho vedení. Řekni Duchu svatému: otvírám své srdce pro tebe, přijď do mého života, toužím po tvé přítomnosti. Můžeš si požádat i o samotnou touhu. (I když žádat a modlit se za touhu, znamená, že již nějakou touhu máme)

b) Potřebujeme slyšet. Písmo mluví o lidech, kteří mají uši a přesto neslyší. Občas se mi stane, že na mne někdo mluví, já slyším, že mluví, ale nevnímám, co mi říká. Pak se musím zeptat: „Co jsi mi to říkal?“ Podobně je to i s duchovním sluchem. Stejně je to s tím jak slyšíme hlas Ducha svatého, který promlouvá k našemu duchu.
Protože se soustředíme jiným směrem, jsme zaměřeni jinam, než k Duchu, neslyšíme co nám chce říct. Potřebujeme se zastavit a začít naslouchat svému nitru. Zeptat se Duchu svatý, to teď ty ke mne promlouváš? Jsem tady. Poslouchám. Pokud se soustředíme směrem k němu, začneme vnímat to, co nám chce říct. Musíme se vědomě rozhodnout, že začneme naslouchat a soustředit se tím směrem.
Můžeme se i ujistit. „Je to toto, co slyším? Slyším tě správně?“…

c) Žádejme o konkrétní věci.
Chybou, kterou děláme jsou naše otevřená zadní vrátka pro případ, kdyby Bůh nic neudělal, nic mi nedal, nijak nejednal… Jak mohu říkat, že věřím, když vzápětí začnu dělat opatření pro případ, že Bůh nic neudělá.  Schází-li někomu z vás moudrost, ať žádá Boha, a ten mu ji dá – je přece štědrý ke všem a bez výhrad!  Ať ale žádá ve víře a bez pochybností. Kdo pochybuje, podobá se totiž mořské vlně, větrem bičované a hnané sem a tam.  Ať nikdo takový nečeká, že od Pána něco dostane …
(Jakub 1:5-7 [CzeB21])
Proto vám říkám: Věřte, že všechno, o co při modlitbě prosíte, jste dostali, a budete to mít. (Marek 11:24 [CzeB21])
V souladu s touhou vloženou to tvého srdce Bohem, buď při modlitbách a žádostech konkrétní. Tvoje víra je založena na Božím slově – modli se Božím slovem, tedy verši z Písma, které zaslibují, nebo tvoří, boří, vyvracejí nebo budují…
Toto je smělá důvěra, kterou k němu máme: Kdykoli o něco prosíme podle jeho vůle, slyší nás.  A když víme, že nás slyší, kdykoli o něco prosíme, pak víme, že to, oč jsme jej prosili, dostáváme.  (1. Janova 5:14-15 [CzeB21])

Můžeš důvěřovat Bohu, že pokud ho požádáš o Ducha svatého, sešle ho do tvého života. Můžeš důvěřovat Duchu svatému, že když mu řekneš jak toužíš po jeho slově k tobě, bude k tobě promlouvat. Když budeš toužit po duchovních darech a řekneš mu to, objevíš v sobě jeho dary, které ti dá tak, jak sám chce. Když budeš toužit chodit v jeho přítomnosti a budeš s ním o tom mluvit, začneš v ní chodit, protože on slyší a dává svým dětem dobré věci.
Který z vás otců podá svému synu hada, když tě poprosí o rybu?  A když poprosí o vejce, podáš mu snad štíra?  Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kteří ho prosí?„
(Lukáš 11:11-13 [CzeB21])