Když se procházíme po Pezinku, vidíme mnoho nových rodinných domů. Protože je tady půda vzácná, dobrá pro víno, je drahá. Domy mají kolem dokola jen pár metrů čtverečních nezastavěné plochy. Je zvláštní, že ještě i tak si většina majitelů domů na tak malém prostoru vystaví vysokou betonovou zeď, aby přes ní nikdo neviděl. Chtějí být skryti před zraky jiných. V některých případech mi to připomíná vězeňské zdi. Jakoby se chtěli oddělit od okolního světa. Schovat se jako Adam s Evou. Mohu se schovat před lidmi, ale před Bohem ne. Bůh ví.
Co Bůh ví? Vše. To je dobrá zpráva, protože se nemusím před ním přetvařovat. Mohu být takový, jaký jsem. Nemusím si stavět kolem sebe zeď. Adam s Evou zhřešili a najednou se nechtěli před Hospodinem objevit nazí. Nejen před Hospodinem, před ním se schovali, ale především jeden před druhým. Zakryli svoji nahotu. Začali se stydět před jinými. Někde tady začalo skrývání svých tajemství, myšlení, bolestí, hříchů jedněch před druhými. Chápu to ve světě, tam hrozí, že to bude použito proti mne. Že ukáži slabé místo a soupeř mne tam uhodí. Ale v církvi? Mezi sourozenci? Bůh nás ústy Jakuba nabádá: Vyznávejte hříchy jeden druhému a modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Velkou moc má vroucí modlitba spravedlivého. (Jakub 5:16 [CzeCEP])
Jinými slovy „nestyďte se přiznat“ jeden druhému, jinak se jeden za druhého nemůžeme modlit.
Jak by to vypadalo, kdyby Bůh nevěděl a my se styděli za své chování a nemluvili s ním o tom. Zemřeli bychom ve svých hříších. Neřekli bychom odpusť Otče, já jsem udělal to a to a teď mne to mrzí, bolí, jsem na sebe naštvaný… . Často, protože ví, za námi přichází a ptá se: „Kde jsi?“, abychom si uvědomili, v čem se nacházíme. Díky za to, že On ví. Protože Duch svatý ví, ví jak se za nás přimlouvat. Nejen, že ví, ale že i přichází a jedná s námi takovým způsobem, že nakonec přijdeme a vše mu vyklopíme, jak to doopravdy je. Někdy to trvá, ale díky, že je také trpělivý.
Bůh ví také o naší bolesti, soužení, nemocech, ale také radostech.
Je dokonce v tom s námi. On neporuší své slovo a je první, kdo ho naplňuje: „Radujte se s radujícími, plačte s plačícími.“ (Římanům 12:15 [CzeCEP]) On dokáže pozvednou ubitého a dát radost zdeptanému. On ví. „Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.“ (Židům 4:15 [CzeCEP])
Jsem vděčný za to, že Bůh ví.