Včera jsem jedl jídlo, které pro mne mělo zvláštní chuť. Tak jsem se zeptal jakým kořením bylo ochucované. Místo odpovědi jsem dostlal otázku jestli mi nechutná. „Hm to ani ne, jen má zvláštní chuť.“ odpověděl jsem. Nakonec jsem se dověděl název toho koření (jméno jsem již zapomněl) s dovětkem: „… ale je to zdravé.“
Proč o tom píši? Uvědomil jsem si na tom, že tak vznikají různé naše představy. Pokud vnímám, že někomu něco nechutná a já jsem to připravil, zdůrazním, že je to zdravé jídlo (aspoň něco, když už mu to nechutná). Není to vždy a ne každý to skutečně dělá, ale pokud si toho budete všímat, zjistíte, že to je velmi častý jev. Co z toho vzniká? Jednoduše podvědomí, že všechno zdravé není chutné. A to není pravda.

V několika předminulých zamyšleních jsem používal často slovo poznání. S tímto slovem to může být stejné jako se zdravou výživou. Slova jako poznání, nebo poznávej, musíš poznat, nebo mít poznání se často ztotožňuje se studiem, školou, vzděláním, věděním apod. Není to však úplně přesné.
Uvedu jednoduchý příklad: “ Jak jsi poznal svoji ženu/poznala svého muže? Studiem? Vzděláváním? Ne. Prostě jste se potkali a seznámili jste se. Začali jste být spolu. Poznali jste se.
Co znamená věta „Znám dobrého kluka“. Nebo: „Poznala jsem jednu kamarádku“. Jde o setkání, které může být jednorázové, ale může to být setkávání dlouhodobé nebo trvalé – stále trvající. Ale také to vyjadřuje můj vztah k tomu člověku po setkání s ním.

Co tedy znamená poznat Ježíše? Poznávat Boha?
Mít s ním setkání.
„Poznal jsem Ježíše, který mi pomohl.“ „Poznal jsem kamaráda Ježíše.“ „Poznal jsem Spasitele Ježíše.“ „Poznal jsem Pána.“ Cítíte v tom ty rozdíly. Přesto to není o studiu a o vzdělávání se. Jde o setkání s Ježíšem a vyjádření toho, jak jsem ho při setkání poznal – vnímal. Je to vlastně vyjádření vztahu, který k němu mám. Jaký vztah si po setkání s ním odnáším do dalšího setkání.

Poznání někoho nebo něčeho je setkání se s ním nebo s tím. Had sliboval poznání dobrého a zlého(setkání s dobrem a zlem) Adam a Eva se pak setkali se zlem-poznali hřích. Zažili ve vlastních životech, co je hřích.
Stejně my potřebuje zažít kdo je Ježíš (poznat-setkat se s ním), co je milost a odpuštění hříchů (poznat – setkat se s jeho milostí a odpuštěním). Zažít to, co je dědictví Boží (poznat – setkat se s tímto dědictvím) a co to je být dítětem Božím (poznat  – setkat se s tímto postavením)….

Slyšte, dalecí, co jsem vykonal, poznejte, blízcí, jakou sílu mám! (Izaiáš 33:13 [CzeB21]) (setkejte se s mou silou)

Už se nebudou navzájem poučovat a jedni druhé nabádat: ‚Poznejte Hospodina!‘ Všichni mě totiž budou znát, od nejmenších až po největší z nich, praví Hospodin. Odpustím jim jejich viny a už nikdy nevzpomenu na jejich hřích.“ (Jeremiáš 31:34 [CzeB21]) (Setkejte se se mnou. Všichni se se mnou setkají, od nejmenších…)

Pro Boží milosrdenství vás vyzývám, bratři, abyste vydávali své životy Bohu jako živou, svatou a příjemnou oběť; to bude vaše pravá bohoslužba.  Nenechte se formovat tímto světem – raději se nechte proměňovat obnovou své mysli, abyste dokázali poznat, co je Boží vůle – co je dobré, náležité a dokonalé.
(aby jste se dokázali setkat s Boží vůlí, setkat se s dobrým, náležitým a dokonalým, pokud se nebudu obnovovat svou myslí, mohu se s Boží vůlí minout, minout se s dobrem, náležitým a dokonalým)
(Římanům 12:1-2 [CzeB21])

Je rozdíl mezi věděním a poznáním. To, že vím, že Bůh je, ještě neznamená, že jsem se s ním setkal. Pokud jsem poznal Boha, znamená to, že jsem se s ním setkal.
Vím o milosti a mám o ní veškeré vědění, ale to neznamená, že jsem se s ní setkal a prožil tuto milost. Pokud jsem poznal milost, znamená to, že jsem ji prožil. Tak je to se vším.
Pokud získávám vědění bez poznání, je to o ničem a mé srdce zůstane tvrdé a pyšné. To, co mne proměňuje jsou setkání s Pánem, setkání s bratry a sestrami, setkání se situacemi, setkání s Ježíšovým řešením situací…. (poznáním toho všeho).

Často máme vědění, ale ne poznání. Abychom mohli žít vítězný život Božích dětí, musíme především poznávat Pána. Stále.