Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ (Jan 8:32 [CzeCEP])
Známý verš. Většinou k tomuto verši ještě přidáváme další: Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. (Jan 14:6 [CzeCEP]) Pak řekneme: „Ježíš je pravda, která nás vysvobodí.“ Ano. Je to pravdivé, ale zní to jako fráze, pokud neřekneme, jak se k tomu můžeme dobrat. Mnoho věřících neví a nezažilo, chození s Duchem svatým, zažívá chvilkové doteky a záchvěvy, pak se však opět vrací do života ve světě, který je pohlcuje svými názory, které začnou působit v mysli člověka jako kvásek, který prokvasí všechno. Přestože se setkají s doteky Ducha svatého a na chvilku se setkají s Božím království, nejsou schopni přemýšlet Božím způsobem.
Tak jak Ježíš říká „poznáte pravdu“, musíme skutečně pravdu poznat. Nemohu poznat něco, co znám jen z doslechu, jen z letmého pohledu. To je teorie. Abychom poznali, potřebujeme zažívat pravdu v praxi. Ve svém každodenním životě.
Setkávám se s lidmi, kteří žijí ve velmi špatných podmínkách, bez vody, bez koupelny, bez WC. Stěží mají elektriku. Přesto v takových poměrech zůstávají. Ví, že jiní bydlí v bytech s teplou vodou, se splachovacím WC, vybavených kuchyňskou linkou, kde je ústřední topení. Ví to, ale nezažili to. Jejich touha po takovém bydlení není pak tak silná, jako kdyby to zažili. Ze zkušenosti vím, že pokud někdo okusí dobré věci, pak je chce mít a dokáže pro jejich získání udělat mnohem více, dělá pro to maximum. Pokud je neokusí, říká si, že je dobré to, co má, že to stačí.
Pokud nezažijeme život s Duchem svatým, nepoznali jsme pravdu. Známe teorii z vyprávění, víme o ní, ale stačí nám to, co máme. Jsme jako ti, kteří stále svítí svíčkou, i když ví, že je v domě zavedený elektrický proud. Protože však nezažili, světlo žárovek a jednoduchost toho, že mohu zmáčknout vypínač a bude světlo, vystačí si se svíčkami a životem v pološeru. Jsou udržováni ve stálé lži, že to je pro mne dobré, že to stačí. To je život ve lži.
Bůh nám dal možnost žít v pravdě a pravda osvobozuje od života ve lží a tedy i života v hříchu.
Musíme skutečně poznat Ježíše v tom kdo je, co pro nás dělá, co říká, jakou má moc změnit náš život, když mu to dovolíme. Poznat, znamená mít to v sobě zažité. Víra je velmi praktická. Víra se naplňuje tím, že dělám to, čemu věřím. Pokud věřím, že Ježíš má moc změnit můj život, pak ve víře mu ho svěřuji a nechám si ho měnit. Pokud věřím, že Ježíš má pro mě jen dobré věci, pak se ve víře a s důvěrou mohu na něj ve všem spolehnout, opřít se o jeho slovo. Pokud věřím, čtu a naslouchám tomu, co říká, že mám dělat, s vírou to dělám.
Pokud věřím, přijímám do svého života Ducha svatého protože:
…. Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. … Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. On mě oslaví, neboť vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. Všecko, co má Otec, jest mé. Proto jsem řekl, že vám bude zvěstovat, co přijme ode mne. (Jan 16:7,13-15 [CzeCEP])
Potřebujeme každý den, zažívat v praktickém životě, jak Duch svatý jedná. Žádat o jeho vedení v jednoduchých i složitých situacích, které nás potkávají, On nám to bude i potvrzovat slovem z Písma. Naslouchat mu, co říká o našich zálibách apod. Potřebujeme se krok za krokem učit na něj spoléhat, naslouchat mu, nechat se vést, aby naše víra rostla, aby rostlo naše poznání pravdy /poznání Krista a slova Božího/, která nás bude více a více uvádět do svobody.
