Mám rád příběh narození Ježíše. Nejen pro jeho příchod na svět, ale také proto, koho v tom příběhu povolává, aby se přišel Ježíši poklonit a zajistit ho. Je to zvláštní sestava lidí. Pravděpodobně bychom oprávněně očekávali, že anděl bude oznamovat narození nějakým prorokům, Židům,  kteří znali všechna proroctví o příchodu Mesiáše a očekávali ho. Bůh však povolal mágy z východu. Astrology, hvězdopravce.  Lidi, které bychom dnes v církvi odsoudili pro okultní praktiky. Nejen, že je povolal, aby se mu poklonili, použil je pro jeho finanční zajištění. Přinesli mu dary, které měly velkou hodnotu. Bylo to tak nepředstavitelné pro pozdější církev, že je raději přejmenovala na krále. Král v církvi zní lépe než mág. Nemyslím si, že Bůh tím chtěl legalizovat některou z okultních praktik, to určitě ne. Chtěl nám jen něco ukázat z toho jak jedná, jak se dívá na lidi, jak přemýšlí, jaké má srdce. Tito lidé se přišli poklonit Králi Židů, přinesli cenné dary, ušli tisíce kilometrů, šli měsíce. Museli opustit pro Ježíše své domovy a riskovat přepadení po cestě. Oni udělali něco, co nikdo z Židů neudělal. V 1.Janovi je psáno: „Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha; a kdo má rád otce, má rád i jeho dítě.“ (1. Janova 5:1 [CzeCEP]) Není nikde napsané, že věřili, že Ježíš je Mesiáš. Ale tím, co udělali to prokázali. V té době bylo mnoho králů a mnoho královských dětí, které byli mnohem blíže k nim, ale oni šli konkrétně k Ježíši, kterého nazývali králem, i když byl na seně a ne v královském paláci.
Bůh použil to, čím se zabývali – hvězdy, aby je přivedl.
Bůh nejedná všedně.  Není všedním Bohem. Jeho myšlení je pro nás nedosažitelné. Dokáže se domluvit s každým a dokáže každého použít. Mnohdy to dělá pro nás velmi překvapivým způsobem.
Dává mi to naději, že Bůh dokáže promluvit i k těm, kteří spadli do okultních praktik. Dokáže jim i skrze tyto věci ukázat na Ježíše a dovést je k pravdě.
Neodsoudil je, ale použil je, aby sloužili jeho Synu. Jednal s nimi.
Kristus přišel zachránit, ne odsoudit.