V našem těle jsou orgány, svaly, šlachy, žíly a tepny…, které potřebují někdy jen uzdravit. V tom případě se mohu modlit a promlouvat ke konkrétnímu orgánu uzdravení, mohu mu žehnat celkovou obnovou, jak jsem již o tom psal. Jsou však situace, kde něco v těle chybí. Něco, co by tam mělo být, ale není. Pokud něco není, nemůžu tomu žehnat a promlouvat. Potřebuji zázrak Božího stvoření. Musím se modlit za zázrak. Vyžádat si u Pána stvoření toho, co chybí. Potřebujeme toto stvoření stáhnou z nebe.

Pokud bych shrnul tato čtyři zamyšlení (nebo spíše vyučování?) dal bych je těchto bodů:

1. Přijmi to, že Bůh tě nechce a ani netrestá nemocí. Nemocí je člověk svázán stejně, jako démonickými silami. To člověk pozná a uvědomí si, když je z nemoci vysvobozený.
2.Přijmi to, že člověk-tělo byl stvořen Božím slovem a na Boží slovo reaguje a poslouchá ho – slovo ve Jménu Ježíš.
Děkuj za tělo, které ti Pán dal a raduj se z něho.
3. To slovo je ve tvých ústech a ve tvém srdci. Slovo říká, že Ježíš zemřel i za naše nemoci (v jeho ranách jsme byli uzdraveni).
4. Přijmi a prožij toto Slovo.
5. Dokud to nemáš prožité a nemáš v této oblasti víru Boží, pak nepřestávej brát léky. Nestačí, že dnes o tom čteš nebo slyšíš. Nadšení není víra! Potřebuješ mít víru z Ducha svatého a ne nadšení z duše.
6. I když přijmeš uzdravení, je to začátek další cesty. Nepřestávej žehnat svému tělu. S uzdravením přichází i bázeň si tělo dál ničit špatným životem a životosprávou.
7. Poslouchej, jak mluvíš o svém těle  nebo k němu. Zda mu nadáváš a zlořečíš, nebo žehnáš. Pamatuj, že tvá slova mají moc.

Pokud čteš tyto řádky a jsi nemocný, žehnám ti ve Jménu Ježíš uzdravením skrze jeho rány. Žehnám ti, přijetím tohoto uzdravení.